https://wiki.jcu.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=P%C5%99F%3AP%C5%99%C3%ADrodov%C4%9Bdeck%C3%A1_fakulta%2FO_Bud%C4%9Bjc%C3%ADch%2FHistoriePřF:Přírodovědecká fakulta/O Budějcích/Historie - Historie editací2026-05-04T06:24:40ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.45.3https://wiki.jcu.cz/index.php?title=P%C5%99F:P%C5%99%C3%ADrodov%C4%9Bdeck%C3%A1_fakulta/O_Bud%C4%9Bjc%C3%ADch/Historie&diff=4615&oldid=prevPeckot02 v 3. 9. 2024, 10:522024-09-03T10:52:25Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 3. 9. 2024, 12:52</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l16">Řádek 16:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 16:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Nakonec lze ještě dodat, že Gerstner stavěl železnici tak solidně, že ho vyhodili pro mrhání státními penězi. Nicméně díky tomu o třicet let později '''stačila jen drobná modernizace a po kolejích mohly jezdit vlaky'''. Takže až se vydáte s ČD směrem na Horní Dvořiště, bude asi rozumné, když si dovolíte drobnou depresi z toho, že právě opotřebováváte '''nejstarší neanglické drážní těleso na světě'''.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Nakonec lze ještě dodat, že Gerstner stavěl železnici tak solidně, že ho vyhodili pro mrhání státními penězi. Nicméně díky tomu o třicet let později '''stačila jen drobná modernizace a po kolejích mohly jezdit vlaky'''. Takže až se vydáte s ČD směrem na Horní Dvořiště, bude asi rozumné, když si dovolíte drobnou depresi z toho, že právě opotřebováváte '''nejstarší neanglické drážní těleso na světě'''.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">{{Šablona:Rozcestník_PřF}}</ins></div></td></tr>
</table>Peckot02https://wiki.jcu.cz/index.php?title=P%C5%99F:P%C5%99%C3%ADrodov%C4%9Bdeck%C3%A1_fakulta/O_Bud%C4%9Bjc%C3%ADch/Historie&diff=4365&oldid=prevHudaja01 v 24. 7. 2024, 17:342024-07-24T17:34:03Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 7. 2024, 19:34</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Přemysl Otakar <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Druhý </del>nechtěl být ve svém státě až druhý a proto zpupným Vítkovcům, kteří se mu roztahovali na jihu, postavil do cesty klášterní opevněné městečko Zlatou Korunu. Vítkovce to naštvalo, to se ví, ale ne dost, a tak po několika letech založil ještě Budějovice. On byl <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">PO2 </del>vůbec vášnivým městotvůrcem; dokazuje to fakt, že nebývale rád mluvil do řemesla svým projektantům a lokátorům. Kaliningrad například sám umístil tak šikovně, že se celé město po jeho smrti zvedlo a odstěhovalo pár kilometrů vedle. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Budějovice nicméně zůstaly poslušně sedět na jílovitém podloží veprostřed močálů v záplavové zóně Vltavy a Malše a ještě k tomu vzkvétaly. To Vítkovce rozzlobilo už doopravdy, a protože odvaha zdobí muže, statečně počkali, až král zemře, a pak město trochu povyplenili (akci vedl Záviš z Falknštějna - jistě, ten od Kunhuty, ale žádný bulvár, prosím). Však nebojte se, Budějovice se brzo zase dostaly do vládních rukou a dobře se jim v nich vedlo až na věky věkův (tedy aspoň té bohatší, převážně německé, části města). </del></div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''</ins>Přemysl Otakar <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">II.''' </ins>nechtěl být ve svém státě až druhý a proto zpupným Vítkovcům, kteří se mu roztahovali na jihu, postavil do cesty klášterní opevněné městečko <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''</ins>Zlatou Korunu<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''</ins>. Vítkovce to naštvalo, to se ví, ale ne dost, a tak <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''</ins>po několika letech založil ještě Budějovice<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''</ins>. On byl <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">POII </ins>vůbec vášnivým městotvůrcem; dokazuje to fakt, že nebývale rád mluvil do řemesla svým projektantům a lokátorům. Kaliningrad například sám umístil tak šikovně, že se celé město po jeho smrti zvedlo a odstěhovalo pár kilometrů vedle. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"> </ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Z dob jejich počátku Budějovicím </del>zůstaly <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">tři hlavní věci. Jednak je to půlkruh hradeb </del>na <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">konci </del>Malše<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">, i s hláskami Železnou pannou, Otakarkou </del>a <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Rábnštejnskou</del>. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Železná panna je z nich nejznámější</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">neb ji někdo za bratří husitů (nepřátel našeho slušného města) opředl nepěknou </del>a <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">nespravedlivou pověstí o jakémsi mučení (i když</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">pravda</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">kavárna tam není z nejlevnějších). Nad hradby skvělejší je ovšem přilehlý dominikánský klášter</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">starý jak </del>město <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">samo a gotický jak stehno rytířovo. Rajská zahrada se stromem poznání </del>(<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">dnes jím je ztepilý samec jinanu)</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">brány jeruzalémské</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">hříšníci marně deroucí se dovnitř pod lomenými oblouky</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">neobvyklé středověké fresky... Taky skautská klubovna (věděli jste, že vlk a světluška jsou staré zednářské symboly? Namoutě) a lidová škola umění (že by líheň symbolů všelikých?</del>). <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Nu</del>, a <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ze strany k řece odlehlé, nad dlažbou Piaristického náměstí, </del>se na <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">klášterní zeď svým nepatrným tempem sápe velká kamenná žába. Až vyleze nahoru</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">svět to definitivně zabalí. A jestli spadne</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">tak taky. Nechci nic říkat, ale už je skoro u střechy; magistrát by měl uvažovat o nějaké nástavbě</del>. </div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Budějovice nicméně </ins>zůstaly <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">poslušně sedět </ins>na <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">jílovitém podloží veprostřed močálů v záplavové zóně '''Vltavy''' a '''</ins>Malše<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">''' </ins>a <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ještě k tomu vzkvétaly</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">To Vítkovce rozzlobilo už doopravdy</ins>, a <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">protože odvaha zdobí muže</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">statečně počkali</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">až král zemře</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">a pak </ins>město <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">trochu povyplenili </ins>(<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">akci vedl Záviš z Falknštějna - jistě</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ten od Kunhuty</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ale žádný bulvár</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">prosím</ins>). <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Však nebojte se</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Budějovice se brzo zase dostaly do '''vládních rukou''' </ins>a <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">dobře </ins>se <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">jim v nich vedlo až </ins>na <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">věky věků (tedy aspoň té bohatší</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">převážně německé</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">části města)</ins>. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">A konečně</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">jasným dokladem inženýrského vzniku města </del>je <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">jeho náměstí (133x133 m2; největší čtvercové ve střední Evropě</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ne-li v celém středním vesmíru) se šachovnicí přilehlých ulic </del>(<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">původně to tedy bylo tržiště a popraviště</del>)<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">. Dominantou tohoto gigantického </del>a <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">nevídaného čtverce je Samsonova kašna, ovšem </del>o <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">poznání mladší; až z dalekého osmnáctého století </del>(<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">upozorňuji</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">že to </del>není <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">samsonová kašna - vodu </del>z <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ní nepijte, ani kdyby měla smetanovou pěnu</del>). <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">V dlažbě náměstí, mezi jeho středem a hotelem Zvon, </del>je <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">vsazen Bludný kámen. Marně cestu hledati budeš</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">kdož jej překročíš - tedy jen v určitou denní dobu </del>a <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">zřejmě taky jen v určitém stavu</del>. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Nicméně až </del>se <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">budeš potáceti z rohu do rohu</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">věz</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">že vodítkem ti bude Černá věž</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">dvaasedmdesátimetrová bývalá zvonice sousední Svatomikulášské katedrály</del>. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Sline</del>, že <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Černá </del>se <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">jmenuje proto</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">že kdysi trochu ohořela; není </del>to <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">pravda</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">říká se jí </del>tak, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">neb </del>je <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">prostě do černa. Mimochodem, za třicetileté války se tu skrývaly korunovační klenoty, což </del>by <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">byla velká pocta, tedy kdyby se </del>o <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">tom trochu víc vědělo</del>.</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Z dob jejich počátku Budějovicím zůstaly '''tři hlavní věc'''i. Jednak je to '''půlkruh hradeb na konci Malše''', i s hláskami '''Železnou pannou</ins>,<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">''' '''Otakarkou''' a '''Rábnštejnskou věží'''. Železná panna </ins>je <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">z nich nejznámější</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">neb ji někdo za bratří husitů </ins>(<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">nepřátel našeho slušného města</ins>) <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">opředl nepěknou </ins>a <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">nespravedlivou '''pověstí </ins>o <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">jakémsi mučení''' </ins>(<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">i když, pravda</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">hospoda tam </ins>není z <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">nejlevnějších</ins>). <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Nad hradby skvělejší </ins>je <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ovšem přilehlý '''dominikánský klášter'''</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">starý jak město samo </ins>a <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">gotický jak stehno rytířovo</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Rajská zahrada </ins>se <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">stromem poznání (dnes jím je ztepilý samec jinanu)</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">brány jeruzalémské</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">hříšníci marně deroucí se dovnitř pod lomenými oblouky</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">neobvyklé středověké fresky</ins>.<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">.. Taky skautská klubovna (věděli jste</ins>, že <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">vlk a světluška jsou staré zednářské symboly? Namoutě) a lidová škola umění (že by líheň symbolů všelikých?). Nu, a ze strany k řece odlehlé, nad dlažbou '''Piaristického náměstí''', </ins>se <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">na klášterní zeď svým nepatrným tempem sápe '''velká kamenná žába'''. Až vyleze nahoru</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">svět </ins>to <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">definitivně zabalí. A jestli spadne</ins>, tak <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">taky. Nechci nic říkat</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ale už </ins>je <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">skoro u střechy; magistrát </ins>by <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">měl uvažovat </ins>o <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">nějaké nástavbě</ins>. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Katedrála</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ke které věž </del>původně <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">patřila</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ohořela doopravdy</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">takže teďka vypadá úplně jinak</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">než na začátku </del>- <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;"> ze zdobné gotiky (byla </del>trochu <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">jako malý svatý Vít v Praze) </del>jí <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">přestavěli </del>do <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ranného baroka; stanou </del>se <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ale i horší věci</del>.</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">A konečně</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">jasným dokladem inženýrského vzniku města je jeho '''náměstí (133x133 m; největší čtvercové ve střední Evropě, ne-li v celém středním vesmíru)''' se šachovnicí přilehlých ulic (</ins>původně <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">to tedy bylo '''tržiště a popraviště'''). Dominantou tohoto gigantického a nevídaného čtverce je '''Samsonova kašna'''</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ovšem o poznání mladší; až z dalekého osmnáctého století (upozorňuji, že to není samsonová kašna - vodu z ní nepijte, ani kdyby měla smetanovou pěnu). V dlažbě náměstí, mezi jeho středem a hotelem Zvon</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">je vsazen '''Bludný kámen'''. Marně cestu hledati budeš</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">kdož jej překročíš </ins>- <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">tedy jen v určitou denní dobu a zřejmě taky jen v určitém stavu. Nicméně až se budeš potáceti z rohu do rohu, věz, že vodítkem ti bude '''Černá věž''', dvaasedmdesátimetrová bývalá zvonice sousední '''Svatomikulášské katedrály'''. Sline, že Černá se jmenuje proto, že kdysi </ins>trochu <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ohořela; není to pravda, říká se </ins>jí <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">tak, neb je prostě </ins>do <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">černa. Mimochodem, za třicetileté války se tu skrývaly '''korunovační klenoty''', což by byla velká pocta, tedy kdyby </ins>se <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">o tom trochu víc vědělo</ins>.</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Renesanční domy kolem náměstí mají podloubí. Jestli si myslíte</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">že podivné normy jsou až vynálezem Unie</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">tak vám prozradím</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">že mít obloubené náměstí nebylo svého času dovoleno jen tak někomu; Budějovice si toto právo samozřejmě zasloužili svým spořádaným chováním. V době</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">kdy </del>na <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">jihovýchodě Rakouska Osmani vítězoslavně stavěli mešity, Budějovice měly své ješity. Měšťané </del>se <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">tu předháněli, kdo si může dovolit vyšší dům, vrchní patro je proto často jenom kamuflované, s falešnými okny a tak. Koukněte se na to z věže, Potěmkin hadr</del>. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;"> </del></div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''Katedrála'''</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ke které věž původně patřila</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ohořela doopravdy</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">takže teďka vypadá úplně jinak</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">než </ins>na <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">začátku - ze zdobné gotiky (byla trochu jako malý svatý Vít v Praze) jí přestavěli do ranného baroka; stanou </ins>se <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ale i horší věci</ins>.</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">No a dvě poslední budějcké pamětihodnosti</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">o kterých se ode mě ještě dozvíte</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">fungují v současné </del>době <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">(shodou okolností) jako hospody</del>. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Zelená ratolest a Masné krámy</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">obě trochu do nóblova. Masné krámy byly postaveny spolu </del>s <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Černou věží (tedy kolem roku 1550) </del>a<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">, jak jméno napovídá, původně sloužily k výhradně nevegetariánským účelům</del>. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Zelená ratolest je proti tomu mladá jak letošní víno - pochází až </del>z <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">první poloviny devatenáctého století; zato je však součástí něčeho daleko většího</del>. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Poslyšte krátký příběh:</del></div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''Renesanční domy kolem náměstí''' mají podloubí. Jestli si myslíte, že podivné normy jsou až vynálezem Unie</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">tak vám prozradím</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">že mít obloubené náměstí nebylo svého času dovoleno jen tak někomu; Budějovice si toto právo samozřejmě zasloužili svým spořádaným chováním. V </ins>době<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">, kdy na jihovýchodě Rakouska Osmani vítězoslavně stavěli mešity, Budějovice měly své ješity</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Měšťané se tu předháněli, kdo si může dovolit vyšší dům, vrchní patro je proto často jenom kamuflované</ins>, s <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">falešnými okny </ins>a <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">tak</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Koukněte se na to </ins>z <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">věže, Potěmkin hadr</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"> </ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Jihočeši odjakživa cítili potřebu obchodovat </del>se <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">soudruhy zpoza Šumavy, jenže právě Šumava jim to vždycky dost ztěžovala. Solná stezka, používaná už Kelty a možná </del>ještě <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">dřív</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">stačila jen, dokud lidi uspokojovalo přemisťovat omezené náklady pojmutelné karavanou. Síla vody je nad všechny soumary, Karel IV. proto uvažoval o poněkud šíleném zdymadlovém propojení Vltavy a Dunaje. Kupodivu stejný </del>(<del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">byť upgradovaný</del>) <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">projekt vytáhl i průmyslový revolucionář Gerstner, když císař František I</del>. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">nabyl dojmu, že teď, v nové silné době člověka</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">by všechno mělo nějak jít</del>. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Naštěstí Gerstner náš projekt opět zasunul a přišel </del>s <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">něčím docela novým </del>(a <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">přitom vlastně starým); říkal tomu železná silnice. Na trase České Budějovice-Linec nechal navršit náspy</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">postavit mosty a natáhnout 120+ kilometrů dřevěných kolejnic pobitých železem. Stejně jako tisíc let před tím tu dopravu obstarávala koňská síla</del>, <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">jenže teď se cesta už nepočítala na týdny; expres trval z ničeho nic jenom 14 hodin</del>. <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Nu a zájezdní hostinec na poslední štaci koněspřežní dráhy </del>je <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">právě už avizovaná hospoda U Zelené ratolesti. Takže i když tu nedostanete pívo v kelímku a mikrovlnně ošetřený párek, je to vlastně hodně stará nádražka, dost možná nejstarší na kontinentě (Angličani nás předběhli, ale co, zasejc maji hnusný počasí (to </del>je <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">samozřejmě jenom pověra, ale aspoň jim to můžem přát)</del>. </div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">No a dvě poslední budějcké pamětihodnosti, o kterých </ins>se <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">ode mě </ins>ještě <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">dozvíte</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">fungují v současné době </ins>(<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">shodou okolností</ins>) <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">jako hospody</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''Zelená ratolest a Masné krámy'''</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">obě trochu do nóblova</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Masné krámy byly postaveny spolu </ins>s <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Černou věží </ins>(<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">tedy kolem roku 1550) </ins>a, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">jak jméno napovídá</ins>, <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''původně sloužily k výhradně nevegetariánským účelům'''</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Zelená ratolest </ins>je <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">proti tomu mladá jak letošní víno - pochází až z první poloviny devatenáctého století; zato </ins>je <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">však součástí něčeho daleko většího</ins>. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Poslyšte krátký příběh:</ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Nakonec lze ještě dodat, že Gerstner stavěl železnici tak solidně, že ho vyhodili pro mrhání státními penězi. Nicméně díky tomu o třicet let později stačila jen drobná modernizace a po kolejích mohly jezdit vlaky. Takže až se vydáte s ČD směrem na <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Dolní </del>Dvořiště, bude asi rozumné, když si dovolíte drobnou depresi z toho, že právě opotřebováváte nejstarší neanglické drážní těleso na světě.</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Jihočeši odjakživa cítili potřebu '''obchodovat''' se soudruhy zpoza Šumavy, jenže právě Šumava jim to vždycky dost ztěžovala. '''Solná stezka''', používaná už Kelty a možná ještě dřív, stačila jen, dokud lidi uspokojovalo přemisťovat omezené náklady pojmutelné karavanou. Síla vody je nad všechny '''soumary''', Karel IV. proto uvažoval o poněkud šíleném zdymadlovém propojení Vltavy a Dunaje. Kupodivu stejný (byť upgradovaný) projekt vytáhl i '''průmyslový revolucionář Gerstner''', když císař František I. nabyl dojmu, že teď, v nové silné době člověka, by všechno mělo nějak jít. Naštěstí Gerstner náš projekt opět zasunul a přišel s něčím docela novým (a přitom vlastně starým); říkal tomu železná silnice. Na trase '''České Budějovice-Linec''' nechal navršit náspy, postavit mosty a natáhnout 120+ kilometrů dřevěných kolejnic pobitých železem. Stejně jako tisíc let před tím tu dopravu obstarávala koňská síla, jenže teď se cesta už nepočítala na týdny; expres trval z ničeho nic jenom 14 hodin. Nu a '''zájezdní hostinec na poslední štaci koněspřežní dráhy je právě už avizovaná hospoda U Zelené ratolesti'''. Takže i když tu nedostanete pívo v kelímku a mikrovlnně ošetřený párek, je to vlastně '''hodně stará nádražka''', dost možná nejstarší na kontinentě (Angličani nás předběhli, ale co, zasejc maji hnusný počasí (to je samozřejmě jenom pověra, ale aspoň jim to můžem přát). </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Nakonec lze ještě dodat, že Gerstner stavěl železnici tak solidně, že ho vyhodili pro mrhání státními penězi. Nicméně díky tomu o třicet let později <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''</ins>stačila jen drobná modernizace a po kolejích mohly jezdit vlaky<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''</ins>. Takže až se vydáte s ČD směrem na <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Horní </ins>Dvořiště, bude asi rozumné, když si dovolíte drobnou depresi z toho, že právě opotřebováváte <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''</ins>nejstarší neanglické drážní těleso na světě<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">'''</ins>.</div></td></tr>
</table>Hudaja01https://wiki.jcu.cz/index.php?title=P%C5%99F:P%C5%99%C3%ADrodov%C4%9Bdeck%C3%A1_fakulta/O_Bud%C4%9Bjc%C3%ADch/Historie&diff=4112&oldid=prevPeckot02: Vložení2024-06-28T14:29:58Z<p>Vložení</p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 28. 6. 2024, 16:29</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>.</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Přemysl Otakar Druhý nechtěl být ve svém státě až druhý a proto zpupným Vítkovcům, kteří se mu roztahovali na jihu, postavil do cesty klášterní opevněné městečko Zlatou Korunu. Vítkovce to naštvalo, to se ví, ale ne dost, a tak po několika letech založil ještě Budějovice. On byl PO2 vůbec vášnivým městotvůrcem; dokazuje to fakt, že nebývale rád mluvil do řemesla svým projektantům a lokátorům. Kaliningrad například sám umístil tak šikovně, že se celé město po jeho smrti zvedlo a odstěhovalo pár kilometrů vedle. Budějovice nicméně zůstaly poslušně sedět na jílovitém podloží veprostřed močálů v záplavové zóně Vltavy a Malše a ještě k tomu vzkvétaly. To Vítkovce rozzlobilo už doopravdy, a protože odvaha zdobí muže, statečně počkali, až král zemře, a pak město trochu povyplenili (akci vedl Záviš z Falknštějna - jistě, ten od Kunhuty, ale žádný bulvár, prosím). Však nebojte se, Budějovice se brzo zase dostaly do vládních rukou a dobře se jim v nich vedlo až na věky věkův (tedy aspoň té bohatší, převážně německé, části města). </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Z dob jejich počátku Budějovicím zůstaly tři hlavní věci. Jednak je to půlkruh hradeb na konci Malše, i s hláskami Železnou pannou, Otakarkou a Rábnštejnskou. Železná panna je z nich nejznámější, neb ji někdo za bratří husitů (nepřátel našeho slušného města) opředl nepěknou a nespravedlivou pověstí o jakémsi mučení (i když, pravda, kavárna tam není z nejlevnějších). Nad hradby skvělejší je ovšem přilehlý dominikánský klášter, starý jak město samo a gotický jak stehno rytířovo. Rajská zahrada se stromem poznání (dnes jím je ztepilý samec jinanu), brány jeruzalémské, hříšníci marně deroucí se dovnitř pod lomenými oblouky, neobvyklé středověké fresky... Taky skautská klubovna (věděli jste, že vlk a světluška jsou staré zednářské symboly? Namoutě) a lidová škola umění (že by líheň symbolů všelikých?). Nu, a ze strany k řece odlehlé, nad dlažbou Piaristického náměstí, se na klášterní zeď svým nepatrným tempem sápe velká kamenná žába. Až vyleze nahoru, svět to definitivně zabalí. A jestli spadne, tak taky. Nechci nic říkat, ale už je skoro u střechy; magistrát by měl uvažovat o nějaké nástavbě. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">A konečně, jasným dokladem inženýrského vzniku města je jeho náměstí (133x133 m2; největší čtvercové ve střední Evropě, ne-li v celém středním vesmíru) se šachovnicí přilehlých ulic (původně to tedy bylo tržiště a popraviště). Dominantou tohoto gigantického a nevídaného čtverce je Samsonova kašna, ovšem o poznání mladší; až z dalekého osmnáctého století (upozorňuji, že to není samsonová kašna - vodu z ní nepijte, ani kdyby měla smetanovou pěnu). V dlažbě náměstí, mezi jeho středem a hotelem Zvon, je vsazen Bludný kámen. Marně cestu hledati budeš, kdož jej překročíš - tedy jen v určitou denní dobu a zřejmě taky jen v určitém stavu. Nicméně až se budeš potáceti z rohu do rohu, věz, že vodítkem ti bude Černá věž, dvaasedmdesátimetrová bývalá zvonice sousední Svatomikulášské katedrály. Sline, že Černá se jmenuje proto, že kdysi trochu ohořela; není to pravda, říká se jí tak, neb je prostě do černa. Mimochodem, za třicetileté války se tu skrývaly korunovační klenoty, což by byla velká pocta, tedy kdyby se o tom trochu víc vědělo.</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Katedrála, ke které věž původně patřila, ohořela doopravdy, takže teďka vypadá úplně jinak, než na začátku - ze zdobné gotiky (byla trochu jako malý svatý Vít v Praze) jí přestavěli do ranného baroka; stanou se ale i horší věci.</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Renesanční domy kolem náměstí mají podloubí. Jestli si myslíte, že podivné normy jsou až vynálezem Unie, tak vám prozradím, že mít obloubené náměstí nebylo svého času dovoleno jen tak někomu; Budějovice si toto právo samozřejmě zasloužili svým spořádaným chováním. V době, kdy na jihovýchodě Rakouska Osmani vítězoslavně stavěli mešity, Budějovice měly své ješity. Měšťané se tu předháněli, kdo si může dovolit vyšší dům, vrchní patro je proto často jenom kamuflované, s falešnými okny a tak. Koukněte se na to z věže, Potěmkin hadr. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">No a dvě poslední budějcké pamětihodnosti, o kterých se ode mě ještě dozvíte, fungují v současné době (shodou okolností) jako hospody. Zelená ratolest a Masné krámy, obě trochu do nóblova. Masné krámy byly postaveny spolu s Černou věží (tedy kolem roku 1550) a, jak jméno napovídá, původně sloužily k výhradně nevegetariánským účelům. Zelená ratolest je proti tomu mladá jak letošní víno - pochází až z první poloviny devatenáctého století; zato je však součástí něčeho daleko většího. Poslyšte krátký příběh:</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Jihočeši odjakživa cítili potřebu obchodovat se soudruhy zpoza Šumavy, jenže právě Šumava jim to vždycky dost ztěžovala. Solná stezka, používaná už Kelty a možná ještě dřív, stačila jen, dokud lidi uspokojovalo přemisťovat omezené náklady pojmutelné karavanou. Síla vody je nad všechny soumary, Karel IV. proto uvažoval o poněkud šíleném zdymadlovém propojení Vltavy a Dunaje. Kupodivu stejný (byť upgradovaný) projekt vytáhl i průmyslový revolucionář Gerstner, když císař František I. nabyl dojmu, že teď, v nové silné době člověka, by všechno mělo nějak jít. Naštěstí Gerstner náš projekt opět zasunul a přišel s něčím docela novým (a přitom vlastně starým); říkal tomu železná silnice. Na trase České Budějovice-Linec nechal navršit náspy, postavit mosty a natáhnout 120+ kilometrů dřevěných kolejnic pobitých železem. Stejně jako tisíc let před tím tu dopravu obstarávala koňská síla, jenže teď se cesta už nepočítala na týdny; expres trval z ničeho nic jenom 14 hodin. Nu a zájezdní hostinec na poslední štaci koněspřežní dráhy je právě už avizovaná hospoda U Zelené ratolesti. Takže i když tu nedostanete pívo v kelímku a mikrovlnně ošetřený párek, je to vlastně hodně stará nádražka, dost možná nejstarší na kontinentě (Angličani nás předběhli, ale co, zasejc maji hnusný počasí (to je samozřejmě jenom pověra, ale aspoň jim to můžem přát). </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Nakonec lze ještě dodat, že Gerstner stavěl železnici tak solidně, že ho vyhodili pro mrhání státními penězi. Nicméně díky tomu o třicet let později stačila jen drobná modernizace a po kolejích mohly jezdit vlaky. Takže až se vydáte s ČD směrem na Dolní Dvořiště, bude asi rozumné, když si dovolíte drobnou depresi z toho, že právě opotřebováváte nejstarší neanglické drážní těleso na světě</ins>.</div></td></tr>
</table>Peckot02https://wiki.jcu.cz/index.php?title=P%C5%99F:P%C5%99%C3%ADrodov%C4%9Bdeck%C3%A1_fakulta/O_Bud%C4%9Bjc%C3%ADch/Historie&diff=2069&oldid=prevOfara: založena nová stránka s textem „.“2024-03-04T07:59:05Z<p>založena nová stránka s textem „.“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>.</div>Ofara