PřF:Přírodovědecká fakulta/Informační zdroje/Užitečné weby

Fakultní webovky

Pro začátek pro vás je nejdůležitější sekce Studium, kde najdete například Informace pro prváky. Kromě formalit se zde schovávají i instrukce k Terenní praxi I (Vomáčce). Dále budete potřebovat Harmonogram akademického roku a vlastně všechno pro nás studenty potřebné.

Pro hledání se nejvíce osvědčilo googlit "prf jcu tocochcinajit" (např. "prf jcu akademicky kalendar 2022/2023") Pozor si ale dejte na to, aby nalezené informace byly z aktuálních webovek!

Další (nezbytné) adresy:

• Akademická knihovna - více informací zde v úseku Knihovna.
• Menza - můžete se tam i přihlásit (stejně jako do STAGu) a objednat si jídlo na další dny, zkontrolovat stav konta na ISICu/JU kartě, případně další peníze vložit, atd. I bez přihlášení se můžete kouknout na aktuální jídelníček.
• Koleje a menza
• CESNET - obsahuje užitečné služby pro studium, sdílení souborů, výpočetní paměť,... a je zdarma!
• Naše Univerzita nám poskytuje (po období studia) MS aplikace zdarma, a to prostřednictvím Microsoft 365.

Nevědecké weby pro vědu

Ježto je úkolem vysokých škol mimo jiné vychovat ze studentů masu samostatně myslících individualit, budete jistojistě záhy po svém příchodu nuceni vypracovávat různé samostatné úkoly - zejména různé eseje a referáty a později bakalářku. Podívejme se, jen tak pro přehled, kde hledat data pro podobné účely.

Možná by se vám hodili i tipy z kapitoly O psaní, citování a autorském právu.

Google a jeho příbuzní

Že se věda dělá a tím pádem i hledá v angličtině není potřeba rozebírat. V současné době je zdaleka nejinformovanější neteologickou entitou na planetě (a nejspíš i pár kilometrů kolem) Google, takže je dobré si vaše téma nejdřív jednoduše pogooglovat. Máte poměrně velkou šanci, že vám google-boti krom balastu donesou i příslušné vědecké články. Ale pozor na neověřené zdroje (kterých je bohužel na Googlu nespočet)!

Pokud se nechcete prodírat řadou populárně-naučných chytrých článků, hledejte rovnou přes Google Scholar, který si můžete nainstalovat i jako rozšíření do prohlížeče. Vědecké články jsou často k mání pouze za určitý dolarový poplatek, ale přes Google se k nim zhusta dostanete zadarmo (díky tomu, že si je někdo stáhnul z placeného serveru na vlastní stránky). Pokud jste našli článek, ale nelze jej celý přečíst, je řada možností jak se k němu dostat. Čtěte dál.

Wikipedie

Za další užitečný web se dá považovat Wikipedie (vždy raději ta anglická). Sice jde o online encyklopedii skoro o všem možném, stále je to ale něco, kam "každý může napsat cokoliv", jak jste možná už někdy slyšeli  Proto si dejte si pozor na důvěryhodnost informací - radši nevěřte ničemu, co není ocitované v referencích, obzvláště pokavaď se zrovna zaobíráte tématy vhodným k rozsáhlým argumentacím (třeba GMO nebo globálního oteplování, atd.)

O wikipedii

Jeden minitip: když nevíte, jak se nějaký odborný termín řekne anglicky, nejděte si jej na české wiki a přepněte jazyk do ENG

Jináč statistika říká, že na každé tři chyby v encyklopedii Britannice (která je hrozně vážená a zpoplatněná) má Wikipedie, psaná davem, necelé chyby čtyři. Každopádně reference článků na Wikipedii jsou dobrým odrazovým můstkem.

Opravdu vědecké weby

Eslevier

Někde napůl cesty mezi lidovými nástroji typu Wikipedie a sofistikovaným udělátkem pro vědu je Elsevier. Vyhledává v databázích mnoha nakladatelství, univerzit, ústavů a podobně a má přístup i tam, odkud nepřátelští intelektuálové vykázali google-boty. Některé články, které zde najdete, nejsou volně přístupné. Vám ale stačí se přihlásit přes Univerzitu (stejným stylem jako na STAG), která má na určitou přístupovou licenci k článkům. Pokud i tak vás to pustí dál, zkuste článek najít na jiných webech.

Web of Science (WOS) a PubMed Central

Na výše uvedených webech můžete narazit i na nesmysly, proto zkuste hledat převážně na serverech pro vědeckou práci. Naprosto zásadním nástrojem je Web of Science (WOS), na němž jsou odkazy na všechny vědecké články, které kdy vyšly (ty, co tam nejsou, nejsou vědecké - tak zní základní pravidlo WOS). Dostanete se do něho tím samým přihlášením, jakým se přihlašujete do STAGu. Má spoustu vychytávek, se kterým vás seznámí na předmětech v Kolotoči. Bohužel je ale WOS občas celkem hloupý, co se týče vyhledávací empatie, a moc vám nepomůže, pokud jen tak tápete. Znáte-li jméno vašeho oblíbeného autora (pozor, WOS neuznává křestní jména) nebo máte-li úzce vyhraněnou oblast zájmu, pravděpodobně uspějete. Lidštější (ale tím i chybovější) vyhledávání ve vědeckých publikacích nabízí například PubMed., který ale nemá přístup do tak obsáhlé databáze jako WOS.

SciHub

Pokud všechno selže, zbývá temná strana síly. Sci-Hub je ruská superpirátská stránka, která vám zadarmo najde fulltexty i u těch článků, na které nemáte přístup. Najdete jí momentálně na téhle adrese: https://sci-hub.se/, ale občas se přestěhuje jinam. K vyhledávání potřebujete název/link nebo DOI.

Co když se mi SciHub přestěhuje na jinou adresu...

...tak nezoufejte, ten jen tak ze světa nezmizí. Takovou vychytávkou, jak najít, na jaké webové adrese SciHub funguje, je najít si něco o SciHubu na Wikipedii. Tam bývá povětšinou právě odkaz na tu aktuální adresu

Věda žije!

Občas je dobré přijít s nějakou žhavou novinkou, která by posluchačům povyrážela dechy. Při psaní esejí a vlastně jakýchkoli prací myslete na to, že věda je živá a proto stále plodí nové a nové poznatky. Recentní publikace jsou k nalezení nejlépe na scienceDaily.com a newScientist.com, obě při zveřejňování aktualit rychlé jak kýchnutí a přitom pořád dost seriózní.

Malou, ale milou českou obdobou těchto velkých serverů je Osel.cz, který poslouží zejména na poli evolučních věd, fyziky vesmíru, globální ekologie, paleontologie, mozku, hospodářských zvířat nebo třeba zábavných molekul (mnohé z toho díky našemu internímu, tedy niternému (abychom mluvili česky), přispěvateli Standovi Mihulkovi). Novinky se na Oslu objevují jen s malým zpožděním a jsou často žertovně okomentovány... Prostě a jednoduše - zkuste to, jestli Osla neznáte. No, a když už jsme u českých zdrojů, nedají se opomenout webové stránky časopisu Vesmír. Jsou na nich zdigitalizované všechny články od roku 1994 a do dnešního roku tedy tvoří už poměrně slušnou knihovničku. Problém je, že se v ní dost špatně hledá a některé položky jsou placené (ale opět se k nim dostanete v naší knihovně, nebo přes přihlášení jako na STAG). Aktuální studie přírody jsou česky publikované také v časopise Živa, kterou založil Jan Evangelista Purkyně.

Seznamte se také s Facebookem pro vědce - ResearchGate. Tam můžete sledovat vaše oblíbené badatele a vědět tak o jejich současných projektech, navazovat přátelství a potenciál má i sekce Questions, kde můžete najít odpovědi na spoustu otázek, se kterými se při svých pokusech potýkáte.

Weby pro vědu a zábavu

Pro trochu těch mezinárodních biologických zábavných informací můžete navštívit IFL Science, blog o mořských příšerkách nebo třeba The Molecular Ecologist. Zajímavé informace poskytuje i YouTube, např. zde. Tady bychom mohli sepsat třeba dalších 500 webů, které jsou sice nějak vědecké, ale čteme je hlavně pro zábavu... ale věřte, že vy si najdete ty pro vás zajímavé po nějaké době studia sami.

Ve všech případech platí, že když se ke kýženému pejpru (z anglického označení pro papír - tak říkají inteligenti článkům) dostanete, je dobré si projít i citace - jak ty uvedené přímo pod článkem, tak ty, které na něj naopak míří; v mnoha případech je to vyvedené v podobě klikacího pavouka a lze se takto snadno došplhat k nevídanému vědění.

Tolik pejprů! Co s nima?

Jakmile začnete studovat vědeckou literaturu, začnou se vám rychle shromažďovat pdf články. Radíme vám, že už od začátku je dobré začít využívat nějakou databázi, která bude spravovat vaší, čím dál větší vědeckou knihovnu. Na to slouží třeba Mendeley. Mendeley je portál, který je zdarma ke stažení. Pak se do něj registrujete prostřednictvím Univerzity a přihlašujete se tam stejným systémem jako na STAG. Mendeley umožňuje skladovat vaše stažené články, nebo vyhledávání ve vaší soukromé databázi pomocí klíčových slov, vkládání citací do textu, generování seznamu literatury a stahování citací z webu. Není ale bez chyby, a občas v referencích napáchá paseku. Alternativou je třeba EndNote, Zotero, nebo stovky dalších. Na Kolotoči vás taky seznámí s Citace PRO, ale málokdo ho při psaní prací využívá.

MS Word a Mendeley

Propojte si MS Word a Mendeley. Je to nejlepší věc, usnadní vám dělání citací v textu... zkuste, uvidíte, že nekecáme.