PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Specifika oborů/Geografie

https://wiki.jcu.cz/shorturl/7a
Z Wiki JU

Studijní program geografie pro střední školy je velmi zajímavým. Geografie se člení na různé poddisciplíny a je důležité se v některé z nich najít.

Budoucím prvákům bychom vzkázali, aby se nenechali odradit nezdary, které se na cestě studiem geografie mohou vyskytnout. Nikdo neumí všechno perfektně, ani vyučující ne. Jde o to, aby, jste našli v zeměpisu něco, co vás baví a dává vám smysl, ať už to bude geologie a zkoumání kamenů, demografie, a nebo nějaká úplně jiná část.

Náš rozvrh má svoje předměty, které si člověk může napsat jen v letním či zimním semestru. Jsou předměty, které jsou povinné, je jich docela dost. Pak samozřejmě ty nepovinné. Povinných předmětů je za mě docela dost.

Je dobré chodit na co největší počet přednášek, protože občas obsahují informace o tom, co bude u zkoušky, nebo v zápočtu. Ale když je člověk šikovný, a kolektiv spolužáků drží při sobě, může se spolehnout na svoje kolegy, kteří již na přednášky chodí a tyhle informace mu poskytnou. Myslím, že třeba u pana doktora Kubeše docházka může hrát pozitivní roli.

Předměty, na které si dát pozor

Regionální geografie Evropy

Jde o předmět, kde vyučující doktor Vančura využívá prezentace plné fotografií, aby na nich ilustroval svoje vyprávění – všechno jde jako po másle a studenty baví – do té doby, než se u zkoušky na něco zeptá – není dobré spoléhat na to, že si ten nejdůležitější obsah přednášek uložíme do hlavy – a zůstane tam – ale poctivě si vést zápisky. Jako velmi užitečnou vidíme publikaci Makroregiony světa od Bičíka a Anděla, kde je Evropa zpracována kvalitně. Jako záchrana před zkouškou se skvěle hodí.

Krajinná ekologie

– nejde o to, že by předmět byl těžký – překvapilo mě, že u zkoušky jsem vymýšlel samé složitosti – ale vyučující chtěl spíše základní princip – něco jako „když traktor jezdí po poli, tak je pak půda méně provzdušněná a zdusaná…“

Meteorologie

  • Je dobré si ujasnit a pochopit, co to tlaková níže a tlaková výše ještě předtím, než začne výuka, abychom se neztrapnili.
  • Doporučujeme si udělat výtah z knihy o Meteorologii od Michala Žáka
  • Je třeba se připravit na osobitý styl pana doktora -  postupně si na něj zvyknout

Sociální geograf. I - g. o., d., g. s.

   - s doktorem Kraftem a Vančurou

Při přípravě na zkoušku je velmi důležité nepodcenit přípravu, protože doktor Kraft zkouší hlavně geografické myšlení – např. Proč jsou česká města budovaná na hranicích země (pro obranu státu) – a podobně -> navíc otázky obměňuje – a moc trpělivosti nemá, i když je vstřícný a na nikoho netlačí Není vůbec dobrý nápad si ho znepřátelit, ale spíš sklapnout paty k sobě a snažit se

regionální geografie

speciálně s panem doktorem Nováčkem – pro eliminaci stresu je lepší začít se učit s předstihem třeba 2 týdnů, speciálně pokud vím, že moje paměť se ke sloní nedá přirovnat :-D.

  • s těmi se ale setkáme, až na magisterském studiu  speciálně u regionální geografie Asie, a reg. Geo. Ameriky, které vede doktor Nováček – je třeba se s předstihem začít učit pohoří, a knim nejvyšší hory. Také se velmi vyplatí včas začít věnovat pozornost srovnávání států podle HDP, rozlohy, počtu obyvatel a např. i indexu demokracie a kriminality. Jak je doktor Nováček popsán na plakátu katedry geografie ve čtvrtém patře – tak to přesně sedí – „Bude se ti zdát o HDP“
  • dokáže hezky vyprávět i o užitečných věcech – přednášky rozhodně nevidíme jako ztrátu času
  • Je třeba si poznámky psát, protože pan Nováček žádné neposkytuje, zatímco většina ostatních vyučujících studentům dá alespoň něco už připraveného.
  • regionální geografie Afriky není úplně hrozná, ale také dá docela zabrat – je dobré naučit se více o historii dobývání, kolonizování a objevování Afriky – kdo byl E. Holub. Stanley a Livingston.
  • vyžadují větší a důslednou přípravu – vždy je lepší investovat čas a něco nepotřebovat, než nemít kam pro informace sáhnout.

Planetární geografie

hned v prvním semestru, přestože zní zajímavě, je to v podstatě základ astrofyziky. Pan Jelínek očekává matematické znalosti, které ne všichni máme, ale naštěstí má pěkné prezentace. Chce to sednout si nad vzorce.

Kartografie a GIS I

oba předměty jsou poměrně v pohodě, pokud člověk dává aspoň trochu pozor. A určitě se neptat bát, vše je zodpovězeno a dovysvětleno. Úkoly jsou někdy časově náročné.

Všichni vyučující předmětů geografie byly vždy ochotní nám cokoliv vysvětlit i když se jednalo o sebehloupější dotaz a byl k tématu. Jsou ochotní, jen je třeba se zeptat. Rádi pomůžou. Nemůžeme říct, že bychom potkali někoho, kdo by nám vyloženě zavařil.

Přidejte si do studijního plánu

V kombinaci s biologií se vyplatí si z B předmětů Biogeochemické cykly – splněné se počítají do obou programů. A angličtiny se určitě hodí.

krajinu euroregionů – jde o snadno získatelné kredity. Předmět je vyučovaný formou exkurze. V září se chodí pěšky po vybraném regionu (vybrané oblasti) – v našich ročnících jsme poznávali jen české euroregiony, ale v minulosti se jezdilo i do zahraničí – proto pokud jste vášnivými cestovateli, je dobré si zjistit (u doktora Martina Haise), kam se „letos pojede“ a zapsat si do rozvrhu

- jako výstup – zpracování prezentace – můžete získat kredity skoro „zadarmo“ – není z toho žádná zkouška – jen prezentace na oblast, kterou si člověk vybere se skupinou, kterou na kurzu utvoří

- ale je třeba vědět, že se na předmětu „Krajina Euroregionů“ – se denně chodí – někdy i 30 km – ale ne vždy právě tak daleké trasy, a není to pravidlo. Chodívali jsme od 17 do 25 km

Pokud jste vášnivými cestovateli, je dobré být v obraze o tom, jaké exkurze přírodovědecká a pedagogická fakulta nabízejí. Je dobré využít třeba i kurz mořské biologie, kde se jezdívá např. do Egypta. Pokud máte k biologii dobrý vztah a láká vás šnorchlování. Nebo je dobré nebát si zapsat předmět „krajina euroregionů“. Víme, že někteří spolužáci jezdívají také na exkurze s pedagogickou fakultou, takže je třeba se hodně ptát i spolužáků. To všechno se dá využít, ale je třeba si vše naplánovat tak, aby mi se mi předměty nepřekrývaly se cvičeními.

Tipy jak na studium

Geografie je vlastně fyzika s obrázky, tak se na to nachystejte, ale všechno se dá s trochou snahy zvládnout.

Cvičení jsou hodně různá ale v zásadě člověk buď počítá, nebo jede na týden na exkurzi (geologie, krajina euroregionů i další)

Poslouchejte Standu Grilla, bude se to hodit a nebojte se geologie, je to jeden z nejlepších předmětů. 

Je dobré každý den si vyhradit určitý čas – i kdyby třeba jen 30 minut na zamyšlení a vytvoření alespoň části práce. Není vůbec příjemné, když se pak práce nakupí a člověk musí něco kloudného vyplodit za jeden večer – zásadně se nedoporučuje – pomáhá předejít např. i syndromu vyhoření, když na člověka najednou spadne spousta restů a nedodělaných věcí – velmi mu to sníží motivaci ke studiu

Je ku prospěchu být poctivý, plánovat si svůj čas, být efektivní a dělat vždy jen 1 věc, každý den udělat něco, byť i jen malou část.

Na zkoušky se učit po čtyřicetiminutovkách s pauzami, nebo zkusit např. pomodoro techniku = 20 minut strávíme učením a pak např. 5-10 minut pauza

Člověk si lépe pamatuje věci, které si zapíše ručně na papír, lépe se mu ukládají do hlavy – i když psát rukou v některých předmětech vyžaduje dost sebezapření – je to náročné

Jako nejdůležitější tip vidíme hodně spát – znamená – optimálně déle než 8 hodin a chodit spát před půlnocí – velmi důležité!!!! – jak pro psychickou pohodu, tak pro paměť, tak i pro chápání a celkově funkci mozku

Kde potkat ostatní studenty?

Choďte na Šukas a další fakultní akce, nebojte se exkurzí, učebna C5 v noci o zkouškových 😊

Studijní materiály

Skripta nejsou žádná, většina vyučujících má krásné prezentace, ale poznámky se někdy hodí - Je rozhodně lepší na přednášky chodit než spoléhat na to, že něco v testu a u zkoušky „prostě nebude“.

Na pedagogické fakultě někteří kantoři vkládají studijní materiály na svůj disk V. Na něj ale studenti přf nemají přístup a musí se k informacím na něm dostávat přes spolužáky a profesory. Proto je vhodné získat si studijní materiály z něj, co nejdřív, to vidíme jako rozumné. Stačí dojít za někým z profesorů, třeba doktorem Nováčkem.  

Bakalářka

V geografii se dělá špatně, není moc kdo by vedl – geografů je hrozně málo, doporučuju psát z druhé aprobace

Čím dříve začnete vybírat svoje téma bakalářské práce, tím lépe. Vhodné je mít ho vybrané v polovině druhého ročníku. Je potřeba říct, že kdo se rozhodne psát bakalářskou práci u doktora Vančury, bude muset mít hodně trpělivosti a být hodně samostatný, mít jasnou vizi toho, jak jeho práce bude vypadat. Pokud někdo hledá volnost, přesně tu mu pan doktor poskytne.

Pokud někdo vyhledává pevné vedení a jasně definované hranice, je dobré se zamyslet nad tématy nabízenými panem doktorem Kraftem nebo Nováčkem.

Kdyby někdo chtěl svoje směřování zaměřit spíše didakticky, můžeme doporučit paní doktorku Karvánkovou. Mívá ale hodně studentů, protože patří mezi oblíbené vyučující.

Je třeba si udělat kvalitní rešerši literatury – jde o jednu z částí, na kterou je kladen při hodnocení opravdický důraz. Proto je potřeba ji nezanedbat a volit kvalitní, co možná nejnovější literaturu, nebo jí mít co nejvíc, i když jde jen o bakalářskou práci. Ale nemusíme přehánět, mohlo by stačit 20 knížek odhadem, abychom se nemuseli strachovat.

Státnice

Studijní program geografie pro střední školy je velmi zajímavým. Geografie se člení na různé poddisciplíny a je důležité se v některé z nich najít.

Budoucím prvákům bychom vzkázali, aby se nenechali odradit nezdary, které se na cestě studiem geografie mohou vyskytnout. Nikdo neumí všechno perfektně, ani vyučující ne. Jde o to, aby, jste našli v zeměpisu něco, co vás baví a dává vám smysl, ať už to bude geologie a zkoumání kamenů, demografie, a nebo nějaká úplně jiná část.

Náš rozvrh má svoje předměty, které si člověk může napsat jen v letním či zimním semestru. Jsou předměty, které jsou povinné, je jich docela dost. Pak samozřejmě ty nepovinné. Povinných předmětů je za mě docela dost.

Je dobré chodit na co největší počet přednášek, protože občas obsahují informace o tom, co bude u zkoušky, nebo v zápočtu. Ale když je člověk šikovný, a kolektiv spolužáků drží při sobě, může se spolehnout na svoje kolegy, kteří již na přednášky chodí a tyhle informace mu poskytnou. Myslím, že třeba u pana doktora Kubeše docházka může hrát pozitivní roli.

Je vhodné nepodcenit přípravu na státnice a začít se učit minimálně měsíc dopředu.

Každý semestr si předměty navolte tak, aby vám jich zbylo co možná nejméně do třetího ročníku.

Je velmi dobrý nápad udělat si ke všem otázkám „záchranné stěžejní body“ – vytipovat si věci a informace, které řekneme, abychom dosáhli minimálně na trojku

Na bakalářské státnice stačí mít minimálně 2 A4 vypsaného textu. To by mohl být náš výtah pro nejhorší chvíle. Vybavíme si je vždycky, když půjde do tuhého. Taková studijní záchranná vesta. Postupně můžeme přidávat věci, které nás buď baví, nebo víme, že se na ně někdo ptal u zkoušky.

- Bylo by možná fajn si po každé zkoušce napsat, na co se mě vyučující ptal, abych si mohl udělat přibližnou pseduopředstavu o tom, v čem se rád rýpe a co rád rozebírá. Čím větší přehled o tom, co se může stát budeme mít, tím lépe jsme připraveni.

Je prima sehnat si včas státnicové otázky, ze kterých mě bude někdo zkoušet v minimální bezpečné době měsíc a půl před státní zkouškou. Tento bod výrazně redukuje stres, protože máme možnost se psychicky připravit na to, co přijde.

Je třeba kvalitně odpočívat – nezapomenout žít a nerýt jen nosem v knihách – cítit se vyváženě je důležité– občas si na výlet, nebo kamkoliv zajít bez pocitu viny tak minimálně 1 za 2 týdny pro zabránění exploze psychického zdraví.= Rozcestník =


Citováno z „https://wiki.jcu.cz/index.php?title=PřF:Přírodovědecká_fakulta/Studium/Specifika_oborů/Geografie&oldid=7532“