O ústavech AV: Porovnání verzí

Z Wiki JU
VizuálníWikitext
(založena nová stránka s textem „.“)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
.
 
== '''Není ústav jako ústav, ''aneb něco málo o Biologickém centru Akademie věd ČR''''' ==
Název, pod kterým si většina smrtelníků představí pracoviště plné věděníchtivých vědců v bílých pláštích s rozčepýřenými vlasy a šíleným úsměvem. Nebudeme lhát, nejsou daleko od pravdy. Toto největší mimopražské pracoviště Akademie věd ČR vzniklo v roce 2006, některá pracoviště jsou zde však už od poloviny 20. století. Více o historii naleznete tady. Areál bezprostředně sousedí s Přírodovědeckou fakultou a úzce s ní spolupracuje na spoustě vědeckých a vzdělávacích projektů. V současné době areál na Branišovské prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Podobně jako je Přírodovědecká fakulta podle zájmu bádání rozčleněna na jednotlivé katedry, '''Biologické centrum se skládá z následujících pěti ústavů''': parazitologický ('''PARÚ'''), entomologický ('''ENTÚ'''), molekulární biologie rostlin ('''ÚMBR'''), hydrobiologický ('''HBÚ''') a ústav půdní biologie a geochemie ('''ÚPB'''). V areálu Biologického centra také sídlí Národní infrastruktura SoWa ('''Soil and Water'''), jež se zabývá různými interakcemi mezi půdou a vodou. Jednotlivé ústavy sdružují laboratoře, které produkují úctyhodné množství kvalitních vědeckých publikací. Biologické centrum také často hostí rozličné vědecké konference a setkání.
 
{{Note|text=Pro studenty naší fakulty nabízí BC '''širokou škálu témat vhodných pro zpracování bakalářských a diplomových prací''' (pokud jste nevybrali z nabídky PřF, neváhejte se poptat na BC popřípadě sledujte nástěnku s nabídkami v budově B) a '''spolupracuje tak s PřF na výchově vědeckých pracovníků'''. V loňském roce díky této vzájemné spolupráci vznikla dokonce první '''Škola doktorských studií v přírodních vědách'''. Koneckonců, nezanedbatelné množství zaměstnanců Přírodovědy je zároveň zaměstnáno v Biologickém centru a naopak. Dalším plodem spolupráce těchto dvou věhlasných institucí mimo akademickou sféru je dendrologická zahrada, která vznikla v roce 2015 jako součást Fakultní zahrady. Naleznete ji za budovou A a C, vedle ENTÚ.}}
 
Vedle ve světě konkurenceschopné vědecké činnosti se BC stará také o vzdělávání nejen studentů univerzity či středních škol, ale také '''široké veřejnosti.''' Každoročně se zde pořádá například '''Týden vědy a techniky AV ČR''' a '''Noc vědců''' či různé akce s '''Mobilní laboratoří AV ČR'''. Veřejnost se také může účastnit řady vzdělávacích kurzů či navštívit některou z přednášek pro veřejnost.
 
Pokud chcete do hlubin BC proniknout více, neváhejte navštívit jejich oficiální stránky. Pokud by vám klasické webové stránky nestačily, BC je aktivní i na Facebooku nebo Instagramu, kde snadno a rychle získáte přehled o novinkách a nebo i akcích pro veřejnost.
 
=== Pojmologie ===
Biologické centrum Akademie věd České republiky neříká asi nikdo. Spíše se setkáte s pojmy "'''bécéčko'''" a "'''ávéčko'''", myšleno týž komplex budov. Vrátnici říkáme někdy taky recepce. PARÚ je znám jako "paraziťák", jeho novější část jako "PARUdvojka". Pak tu máme "enťák", "hydrák" a "půďák". Jen ÚMBR zůstává kdoví proč ÚMBRem.
 
Jako malá ochutnávka by mohlo postačit následující shrnutí (rozhodně však doporučujeme zabrouzdat na stránky jednotlivých pracovišť):
 
== Parazitologický ústav (PARÚ) ==
Výzkum na PARÚ je soustředěn na rozšiřování znalostí o parazitech a jejich přenašečích. Laboratoře na BC mají špičkové vybavení a vědci zde proto mají velmi dobré podmínky pro výzkum, který je bezpochyby konkurenceschopný po celém světě. Na PARÚ je v posledních letech směřováno velké množství pozornosti díky studiu klíšťat a jimi přenášeným patogenům. Výborné výsledky mají ale také další vědecké týmy - ty se soustředí například na oportunní onemocnění hospodářských zvířat, molekulární biologií prvoků a hlístic či parazity ryb. PARÚ vydává mezinárodně uznávaný časopis Folia Parasitologica. Mezi významné pracovníky tohoto ústavu, na které jistě během svého studia na PřF narazíte, patří například Julius Lukeš, Libor Grubhoffer, Oleg Ditrich či Alena Zíková.
 
více informací na: https://www.paru.cas.cz/
 
== Entomologický ústav (ENTÚ) ==
Vědecké bádání na entomologickém ústavu má široké spektrum působnosti. Výzkumné týmy se snaží rozvinout znalosti například v oblasti ekologie a ochrany hmyzu, hmyzí fyziologie, vývojové a molekulární biologie a genetiky. Vědci se také snaží pochopit dynamiku a interakce mezi hmyzími populacemi. Entomologický ústav provádí výzkum nejen na území České republiky, ale i v odlehlých končinách jako je například Papua Nová Guinea, kde probíhá dlouhodobý výzkum biodiverzity hmyzu v tropickém pralese, za který je zodpovědný Vojtěch Novotný. ENTÚ také vydává uznávaný časopis European Journal of Entomology. Kromě již zmíněného Vojtěcha Novotného se při vašem studiu můžete setkat i s Davidem Boukalem, Daliborem Kodríkem či Františkem Marcem.
 
více informací na: https://www.entu.cas.cz/
 
== Ústav molekulární biologie rostlin (ÚMBR) ==
Vědci se na Ústavu molekulární biologie rostlin zabývají komplexním studiem rostlin na molekulární úrovni. Specializace výzkumu sahá od fyziologických jevů (zejména pak fotosyntézy rostlin), mechanismů příjmu živin či těžkých kovů až po evoluci uložení dědičné informace. Pozornost je také věnována látkám obsažených v rostlinách, které by mohly mít potenciální využití v medicíně. Vědecké týmy se v neposlední řadě věnují také virům a dalším patogenům, které způsobují závažná onemocnění rostlin. Co se týče pracovníků tohoto ústavu, je silně mezinárodní, avšak během studia se možná potkáte například s Marií Hronkovou, Ivou Mozgovou či Hendrikem Küpperem.
 
více informací na: https://www.umbr.cas.cz/
 
== Hydrobiologický ústav (HBÚ) ==
Z původního skrovného pracoviště v Třeboni se hydrobiologické pracoviště rozrostlo a přemístilo do Českých Budějovic. Výzkumná činnost na HBÚ holisticky zkoumá chemické a fyzikální vlastnosti vody a život v ní. To zahrnuje vše od biochemie, mikrobiologie, algologie až po ichtyologii či ekologii rybožravých predátorů. Výzkumníci se také věnují kvalitě a složení povrchových vod či objasnění struktury a vztahů vodních společenstev. Mezi zajímavost tohoto ústavu patří dlouhodobý monitoring VN Římov, která je systematicky zkoumána již od dob svého napuštění v roce 1979, což z ní činí nejprozkoumanější nádrž v České republice. Výsledky z těchto výzkumů jsou též hojně citovány v mezinárodní vědecké literatuře. Během svého studia se můžete setkat například s Jiřím Kopáčkem, Petrem Znachorem či Jiřím Hejzlarem a Jaroslavem Vrbou.
 
více informací na: https://www.hbu.cas.cz/
 
== Ústav půdní biologie a geochemie (ÚPB) ==
Původně roztroušený výzkum půdních společenstvem se ucelil v dnes známý Ústav půdní biologie. Půdní biologové zkoumají vzájemné vztahy půdních organismů, diverzitu a roli jednotlivých druhů na celkové společenství. Jedním z klíčových témat na které se vědci z ÚPB soustředí je degradace půd. Eroze a znečištění půdy je celosvětový problém, který trápí také Českou republiku. Výzkumníci se tomuto tématu věnují nejen na vědecké úrovni, ale snaží se tento problém přiblížit také široké veřejnosti například veřejnými výstavami či populárně-naučnou literaturou. Budete-li se věnovat studiu v tomto oboru můžete se setkat například s Janem Frouzem, Miloslavem Devetterem či Miloslavem Šimkem.
 
více informací na: https://www.upb.cas.cz/<nowiki/>
 
{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

Aktuální verze z 3. 9. 2024, 12:01

Není ústav jako ústav, aneb něco málo o Biologickém centru Akademie věd ČR

Název, pod kterým si většina smrtelníků představí pracoviště plné věděníchtivých vědců v bílých pláštích s rozčepýřenými vlasy a šíleným úsměvem. Nebudeme lhát, nejsou daleko od pravdy. Toto největší mimopražské pracoviště Akademie věd ČR vzniklo v roce 2006, některá pracoviště jsou zde však už od poloviny 20. století. Více o historii naleznete tady. Areál bezprostředně sousedí s Přírodovědeckou fakultou a úzce s ní spolupracuje na spoustě vědeckých a vzdělávacích projektů. V současné době areál na Branišovské prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Podobně jako je Přírodovědecká fakulta podle zájmu bádání rozčleněna na jednotlivé katedry, Biologické centrum se skládá z následujících pěti ústavů: parazitologický (PARÚ), entomologický (ENTÚ), molekulární biologie rostlin (ÚMBR), hydrobiologický (HBÚ) a ústav půdní biologie a geochemie (ÚPB). V areálu Biologického centra také sídlí Národní infrastruktura SoWa (Soil and Water), jež se zabývá různými interakcemi mezi půdou a vodou. Jednotlivé ústavy sdružují laboratoře, které produkují úctyhodné množství kvalitních vědeckých publikací. Biologické centrum také často hostí rozličné vědecké konference a setkání.

Pro studenty naší fakulty nabízí BC širokou škálu témat vhodných pro zpracování bakalářských a diplomových prací (pokud jste nevybrali z nabídky PřF, neváhejte se poptat na BC popřípadě sledujte nástěnku s nabídkami v budově B) a spolupracuje tak s PřF na výchově vědeckých pracovníků. V loňském roce díky této vzájemné spolupráci vznikla dokonce první Škola doktorských studií v přírodních vědách. Koneckonců, nezanedbatelné množství zaměstnanců Přírodovědy je zároveň zaměstnáno v Biologickém centru a naopak. Dalším plodem spolupráce těchto dvou věhlasných institucí mimo akademickou sféru je dendrologická zahrada, která vznikla v roce 2015 jako součást Fakultní zahrady. Naleznete ji za budovou A a C, vedle ENTÚ.

Vedle ve světě konkurenceschopné vědecké činnosti se BC stará také o vzdělávání nejen studentů univerzity či středních škol, ale také široké veřejnosti. Každoročně se zde pořádá například Týden vědy a techniky AV ČR a Noc vědců či různé akce s Mobilní laboratoří AV ČR. Veřejnost se také může účastnit řady vzdělávacích kurzů či navštívit některou z přednášek pro veřejnost.

Pokud chcete do hlubin BC proniknout více, neváhejte navštívit jejich oficiální stránky. Pokud by vám klasické webové stránky nestačily, BC je aktivní i na Facebooku nebo Instagramu, kde snadno a rychle získáte přehled o novinkách a nebo i akcích pro veřejnost.

Pojmologie

Biologické centrum Akademie věd České republiky neříká asi nikdo. Spíše se setkáte s pojmy "bécéčko" a "ávéčko", myšleno týž komplex budov. Vrátnici říkáme někdy taky recepce. PARÚ je znám jako "paraziťák", jeho novější část jako "PARUdvojka". Pak tu máme "enťák", "hydrák" a "půďák". Jen ÚMBR zůstává kdoví proč ÚMBRem.

Jako malá ochutnávka by mohlo postačit následující shrnutí (rozhodně však doporučujeme zabrouzdat na stránky jednotlivých pracovišť):

Parazitologický ústav (PARÚ)

Výzkum na PARÚ je soustředěn na rozšiřování znalostí o parazitech a jejich přenašečích. Laboratoře na BC mají špičkové vybavení a vědci zde proto mají velmi dobré podmínky pro výzkum, který je bezpochyby konkurenceschopný po celém světě. Na PARÚ je v posledních letech směřováno velké množství pozornosti díky studiu klíšťat a jimi přenášeným patogenům. Výborné výsledky mají ale také další vědecké týmy - ty se soustředí například na oportunní onemocnění hospodářských zvířat, molekulární biologií prvoků a hlístic či parazity ryb. PARÚ vydává mezinárodně uznávaný časopis Folia Parasitologica. Mezi významné pracovníky tohoto ústavu, na které jistě během svého studia na PřF narazíte, patří například Julius Lukeš, Libor Grubhoffer, Oleg Ditrich či Alena Zíková.

více informací na: https://www.paru.cas.cz/

Entomologický ústav (ENTÚ)

Vědecké bádání na entomologickém ústavu má široké spektrum působnosti. Výzkumné týmy se snaží rozvinout znalosti například v oblasti ekologie a ochrany hmyzu, hmyzí fyziologie, vývojové a molekulární biologie a genetiky. Vědci se také snaží pochopit dynamiku a interakce mezi hmyzími populacemi. Entomologický ústav provádí výzkum nejen na území České republiky, ale i v odlehlých končinách jako je například Papua Nová Guinea, kde probíhá dlouhodobý výzkum biodiverzity hmyzu v tropickém pralese, za který je zodpovědný Vojtěch Novotný. ENTÚ také vydává uznávaný časopis European Journal of Entomology. Kromě již zmíněného Vojtěcha Novotného se při vašem studiu můžete setkat i s Davidem Boukalem, Daliborem Kodríkem či Františkem Marcem.

více informací na: https://www.entu.cas.cz/

Ústav molekulární biologie rostlin (ÚMBR)

Vědci se na Ústavu molekulární biologie rostlin zabývají komplexním studiem rostlin na molekulární úrovni. Specializace výzkumu sahá od fyziologických jevů (zejména pak fotosyntézy rostlin), mechanismů příjmu živin či těžkých kovů až po evoluci uložení dědičné informace. Pozornost je také věnována látkám obsažených v rostlinách, které by mohly mít potenciální využití v medicíně. Vědecké týmy se v neposlední řadě věnují také virům a dalším patogenům, které způsobují závažná onemocnění rostlin. Co se týče pracovníků tohoto ústavu, je silně mezinárodní, avšak během studia se možná potkáte například s Marií Hronkovou, Ivou Mozgovou či Hendrikem Küpperem.

více informací na: https://www.umbr.cas.cz/

Hydrobiologický ústav (HBÚ)

Z původního skrovného pracoviště v Třeboni se hydrobiologické pracoviště rozrostlo a přemístilo do Českých Budějovic. Výzkumná činnost na HBÚ holisticky zkoumá chemické a fyzikální vlastnosti vody a život v ní. To zahrnuje vše od biochemie, mikrobiologie, algologie až po ichtyologii či ekologii rybožravých predátorů. Výzkumníci se také věnují kvalitě a složení povrchových vod či objasnění struktury a vztahů vodních společenstev. Mezi zajímavost tohoto ústavu patří dlouhodobý monitoring VN Římov, která je systematicky zkoumána již od dob svého napuštění v roce 1979, což z ní činí nejprozkoumanější nádrž v České republice. Výsledky z těchto výzkumů jsou též hojně citovány v mezinárodní vědecké literatuře. Během svého studia se můžete setkat například s Jiřím Kopáčkem, Petrem Znachorem či Jiřím Hejzlarem a Jaroslavem Vrbou.

více informací na: https://www.hbu.cas.cz/

Ústav půdní biologie a geochemie (ÚPB)

Původně roztroušený výzkum půdních společenstvem se ucelil v dnes známý Ústav půdní biologie. Půdní biologové zkoumají vzájemné vztahy půdních organismů, diverzitu a roli jednotlivých druhů na celkové společenství. Jedním z klíčových témat na které se vědci z ÚPB soustředí je degradace půd. Eroze a znečištění půdy je celosvětový problém, který trápí také Českou republiku. Výzkumníci se tomuto tématu věnují nejen na vědecké úrovni, ale snaží se tento problém přiblížit také široké veřejnosti například veřejnými výstavami či populárně-naučnou literaturou. Budete-li se věnovat studiu v tomto oboru můžete se setkat například s Janem Frouzem, Miloslavem Devetterem či Miloslavem Šimkem.

více informací na: https://www.upb.cas.cz/

Rozcestník


Citováno z „https://wiki.jcu.cz/index.php?title=PřF:Přírodovědecká_fakulta/O_ústavech_AV&oldid=4630“