Biological Chemistry: Porovnání verzí

Z Wiki JU
Peckot02 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Peckot02 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Na tomto oboru počítejte s tím, že většina profesorů jsou z Rakouska, takže rozhodně nerodilí mluvčí. Ač je doporučená angličtina na B2 (ideálně C1), 2 roky studijního plánu jsou v Rakousku, takže němčina se taky hodí. (Dá se bez ní, ale brigádu si bez ní nenajdete.) A to hned první semestr, protože se začíná v Linci! Je taky dobrý informovat Vaše rakouské spolužáky, že druhý rok je v Čechách!
Obor Biologická chemie (Biological Chemistry) je '''společný program mezi Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Johannes Kepler Universität v Linci'''. Studujete tedy dvě školy najednou, první rok je v Linci, druhý v Budějovicích a třetí je převážně v Linci. Oficiálně se máme vracet na druhou polovinu posledního semestru, tedy na půlku letňáku ve třeťáku, do ČB, pokud si ale stihnete udělat pár povinně volitelných předmětů už ve druháku, když jste v ČB, můžete celý třeťák strávit v Linci. Na konci tedy získáváte '''dva bakalářské diplomy''', jeden z Jihočeské univerzity a jeden z Lince (JKU). Dobrá zpráva je, že '''kreditů potřebujete ale jen 180''' (tedy standardní počet), protože co uděláte na jedné univerzitě si pak necháte uznat na té druhé a jen jedete dle kurikula, které je pro obě univerzity.


Kromě jazyků, je taky důležité vědět, že studujete přeshraniční obor na dvou univerzitách najednou. Což znamená, že sice dostanete na konci dva tituly, ale musíte napsat dvě bakalářky a každý rok se musíte stěhovat.
'''V Linci se nedělají státnice''', takže tam to uzavřete tak, že uděláte všechny kredity, povinné kurzy a bakalářku. V ČB musíte udělat také bakalářku ('''tedy celkem dvě, jednu na každé škole'''), všechny kredity a kurzy '''+ státnice'''. Státnice jsou z povinné z biochemie, genetiky a molekulární biologie + si vybíráte další předmět z možností daných fakultou (například biomedicína, mikrobiologie atd.).
 
Studium je hodně orientované na '''logické uvažování a laboratorní dovednosti''', máme i '''hodně teoretických předmětů''' (jako třeba NMR, fyzika, chemické výpočty, fyzikální chemie atd.). V Budějovicích se vyučují předměty více propojené s biologií, zatímco v Linci je větší důraz na matematiku, chemickou teorii, fyziku a další „radosti“.
 
Předměty jsou obecně pevně rozdělené do jednotlivých semestrů a pro zachování vlastní zdravé mysli a posloupnosti studia výrazně doporučujeme jet opravdu '''dle kurikula'''. Není prostor vyjet ještě někam jinam na Erasmus nebo si hodně přehazovat předměty (aniž byste prodlužovali), protože hodně předmětů na sebe navazuje (tedy Vás nepustí třeba do laborek z analytiky, když nemáte kredity z laborek obecné chemie, atd).
 
Tip ceny zlata: na všechno se ptejte, hlídejte si předměty a hlavně nezapomínejte, že '''studujete na dvou univerzitách zároveň'''! Je hrozně snadné na to zapomínat, protože během semestru jste fyzicky na jedné univerzitě, '''nepřejíždíte v rámci týdnu'''. Vzhledem k tomu, že jsou ale univerzity dvě, a navíc ve dvou jiných zemích (což je mimochodem taky velká výhoda!), tak se samozřejmě v řadě věcích liší, jak už ve stylech učení a zkoušek, tak legislativně. Takže si to všechno hlídat, aby Vám někde něco neuteklo. Paní Trefná na Jihočeské univerzitě bude Váš nejdůležitější kontakt.
 
'''Celé studium je v angličtině''' (v Rakousku i v Česku), počítejte s tím, že pokud umíte německy, v Linci dávají možnost na zkouškách odpovídat německy (u ústní i na písemných nabízejí anglickou a německou verzi). V Čechách se někdy můžete nechat vyzkoušet ústně v češtině, ale jinak se jede angličtina a upřímně je to fajn, protože přepínat jazyky bude Váš denní chleba a mozek se z toho vaří pěkně, většina lidí proto přepne na angličtinu a jede už jen v ní. Pokud umíte německy, je to rozhodně výhoda, ale úplně v pohodě se dá celé studium i život v Rakousku zvládnout jenom s angličtinou.
 
Celý obor je hodně multikulturní, takže se těšte na nové přátele z Asie, Ameriky, Afriky či dalších koutů světa. Je to parádní možnost, jak si rozšířit obzory a udělat dlouhodobé kontakty.


== '''Předměty, na které si dát pozor''' ==
== '''Předměty, na které si dát pozor''' ==
Počítejte s tím, že většina předmětů je orientována na chemii a chemickou technologii; Linec biologii nedělá. V Čechách Vás zase budou směřovat víc do genetiky a medicíny. Ale studijní plán a nabízené předměty se momentálně intenzivně vyvíjí, takže se věci mohou změnit.
Počítejte s tím, že většina předmětů je orientována na chemii a chemickou technologii; Linec biologii nedělá. V Čechách Vás zase budou směřovat víc do genetiky a medicíny. Ale studijní plán a nabízené předměty se momentálně intenzivně vyvíjí, takže se věci mohou změnit.
* ''Jaký    předmět je největší strašák a proč?''
** Předmětů,      které by se daly označit za strašáky, je více, záleží na tom, co Vás baví      a jestli máte mozek spíš na matiku nebo biologii/laborky. '''Organická      chemie''' v prváku je celkem darda, na kterou se musí      s klidnou hlavou a velkou přípravou, '''anorganická chemie''' Vás      může nachytat na výjimkách (který vyučující Topf z nějakých důvodů      miluje) a na záporných bodech za špatnou odpověď. Hodně lidí má problém      s fyzikou 2, ale na tu se fakt dá naučit z příkladů, co se      dělali na hodinách (nakonec to zvládnou skoro všichni). Standardně se      bojuje s '''matikou''', tam moc doporučujeme docházet na tutoriály      a fakt ty příklady počítat, to se prostě musí nacvičit (to samé platí o      chemických výpočtech). '''Fyzikální chemie''' ve třeťáku, je takové      spojení všech těchto předmětů, ale pokud jste na to nekašlali, taky se to      dá. Někdo bojuje s technickými předměty jako '''NMR''' či '''Omics''',      na všechno se dá ale si nějak zajít a na drtivou většinu jsou na obou      univerzitách alespoň dva až tři pokusy, takže nemusíte jít vynervovaní,      že to musí vyjít hned na poprvé. Navíc spousta lidí si dodělává nějaké      resty z minulých let i v průběhu dalšího studia. Jen je potřeba      si pohlídat ty předměty, na které navazují další (to se dá dobře ověřit      právě v kurikulu – rozklikněte si detaily kurzů na příští semestry).     
* ''Z jakého    předmětu se nejvíc vyhazuje?''
** Dřív se      nejvíce vyhazovalo z botaniky, ale ta teď už není povinná. Takže      zmíníme takovou tu klasiku: matika, chemické výpočty, organika. Je fajn      si dát '''pozor na laborky''', jsou zvládnutelné, spousta lidí je      považuje za nejlepší část studia. Nepodceňujte ale přípravu na ně,      zpracování protokolů a pak učení se na zkoušku z nich. Všechno se to      dá zvládnout v pohodě, ale když Vám utečou kvůli nějaké blbosti, tak      Vám to vyhodí časový posun ve studiu (pár lidí kvůli tomu muselo      prodlužovat hned první rok).
* ''Jaký    předmět vyžaduje největší přípravu a co to obnáší?''
** Nejhorší na      přípravu je asi organická chemie a pro někoho fyzika a chemické výpočty.      V organické chemii prostě musíte našrotit všechny reakční mechanismy,      vzorečky a NMR. Pro fyziku, matiku a výpočty někdo potřebuje prostě      všechny ty příklady a tipy problémů '''projít víckrát''', aby se to      v hlavě udrželo a začalo to dávat smysl. Také je super si získat      starší písemky, učitelé to sice hodně mění, ale je to skvělé na trénink      nebo na to si udělat představu, na co se obvykle ptají.
* ''Na jakého    učitele si dát pozor a proč?''
** Celkově      není asi žádný profesor, který by Vás vyloženě chtěl vyhodit, ale      nejnáročnějsí jsou asi Topf, Schöfberger, Tůma, Novacek. Na doktorku      Novacek v Linci fakt nezkoušejte žádné blbosti, je hodně přísná, ale      naučí vše dobře a je ochotná vše vysvětlit do podrobností.
* ''Jaká rada    (rady) od staršího spolužáka ti byla během studia užitečná?''
** '''Pište si      protokoly do laborek průběžně''', hlavně      v Linci je vrací kvůli relativním drobnostem a je lepší to odevzdat      brzo, ať máte čas opravovat. Také si fakt dopředu pročtěte, o čem ten      pokus je, v laborkách není moc času to vymýšlet na místě a      v Linci se ptají na teorii i během pokusů (v Budějovicích je to už      větší pohoda).
* ''Máš    nějaké tipy a triky na psaní esejí, seminárek, prezentací (myšleno zda    jsou v rámci předmětů nějaké specifické požadavky, tak jak je    nejjednodušeji splnit)''
** Eseje ani      seminárky se většinou nepíšou, někteří profesoři chtějí hlavně      prezentace, které se dají v pohodě zvládnout, je to spíš fajn na      odlehčení přednášky.
** Největší zátěž      jsou '''protokoly v Linci''', doporučujeme si pořádně přečíst      požadavky, neodfláknout to, jinak to prostě budete předělávat. Sehnat si      nějaké '''protokoly od starších lidí''' je must-have, profesoři něco      obvykle změní, ale většina zůstává stejná. Tady asi nejlepší rada je to udělat      poctivě, ale zas se z toho nehroutit, protože to byste nad tím      strávili zbytek života.
* ''Dá se    nějak obecně říct, jak vypadají praktika? Jsou užitečný, zbytečně    zdlouhavý... (opět konkrétní případ bude fajn)?''
** '''Laborky      a cvičení jsou nejlepší část studia''', více se      seznámíte s učiteli a spolužáky, většinou až tam pochopíte, co se to      vlastně děje na přednáškách. Hrozně doporučujeme chodit i na cvičení a tutoriály,      většinou to učí Ph.D. nebo magisterští studenti a má to příjemnou a      odlehčenou atmosféru.
** Většina      lidí si také chválí '''praktické části bakalářek''', když si vyberete      něco, co Vás zajímá, je to super zkušenost.


== '''Tipy jak na studium''' ==
== '''Tipy jak na studium''' ==


* '''Nebojte se ozvat.''' Nejlépe jako kolektiv. Profesor dělá naschvály? '''Napište ÖH''' (Österreichische Hochschüler_innenchaft, v prvním roce Vám zařizují laboratorní pomůcky, pomohou Vám komunikovat s profesory...). Nejlepší je se do téhle organizace přímo zapojit, i když většina mluví jen německy. Stejně tak když něco rozbijete v laborce – napište ÖH, oni Vám zpětně vrátí peníze (nejdřív za to stejně musíte zaplatit sami). Na české straně jsou krizové kontakty hlavě garant programu Štěrba a paní referentka Trefná. Koleje v Linci si zařiďte hned co budete moct, rakouský systém je jiný než v ČR. V Rakousku jsou '''koleje soukromé''' '''nebo pod církvemi''', takže berou ty, kteří se přihlásí dřív. '''Většina přihlášek se podává na jaře''', ale když budete shánět až během léta/září, s trochou štěstí taky najdete, jen si už nebudete moci vybírat. Na stránkách JKU je '''seznam kolejí''', tam se podívejte jako první. Toho, že jsou nějaké koleje vedeny '''církví se nebojte''', veškeré náboženské aktivity jsou čistě dobrovolné a nikdo Vás do ničeho nutit nebo naopak diskriminovat nebude, jsou to prostě koleje jako každé jiné.  V ČB jsou koleje od univerzity a Koleje Pedagog, sledujte stránky univerzity a včas si podejte přihlášku. Spousta studentů si na druhák také najde privát.  Pokud jste se přihlásili přes JKU, máte možnost '''dostat Erasmus finanční podporu''' na druhák, pokud jste se přihlásili přes ČB, první semestr dostáváte finanční příspěvek od univerzity a pak si můžete také zažádat o Erasmus (ten můžete tedy mít, když jste v Linci, celkově max. 12 měsíců za studium). '''Kontaktujte Erasmus koordinátora''' na univerzitě, přes kterou jste se přihlásili a tam Vám už poradí (jsou tam všichni moc fajn!).  Předem si ověřte, jaké máte pojištění a podmínky pro dlouhodobý pobyt v Rakousku a v Česku. Pokud jste občany EU, máte před sebou méně papírování, de facto se jen musíte nahlásit na úřadu a tím to končí. Je ale hodně fajn si všechno ohledně toho zjistit předem nebo hned po vstupu do země. V Rakousku Vám poradí na kolejích, místní správci s tím mají zkušenosti.
*
*
* Pohlídejte si, které předměty na sobě závisí nebo na sebe navazují.
* Pohlídejte si, které předměty na sobě závisí nebo na sebe navazují.
* Hlídejte si počet kreditů, zvlášť v prvním semestru.  
* Hlídejte si počet kreditů, zvlášť v prvním semestru.  
Řádek 15: Řádek 45:
* Když se něco nedaří v Čechách, napište na studijní, máme tam úžasnou paní, pokud s ní budete jednat slušně, vynasnaží se najít řešení k Vašemu problému. Pokud se Vám překrývají předměty časově, je dobré napsat přímo profesorům, nebo v Čechách panu Štěrbovi.
* Když se něco nedaří v Čechách, napište na studijní, máme tam úžasnou paní, pokud s ní budete jednat slušně, vynasnaží se najít řešení k Vašemu problému. Pokud se Vám překrývají předměty časově, je dobré napsat přímo profesorům, nebo v Čechách panu Štěrbovi.
* Pokud by se Vám hodila odborná psychologická pomoc, na obou stranách hranice jsou k dispozici univerzitní psychologové. Linec nabízí služby i v angličtině a umí poradit i třeba v případě, že potřebujete pomoci se rozhodnout o tom, jestli ve studiu vůbec chcete pokračovat a co dál. Obojí je hrazeno univerzitou!
* Pokud by se Vám hodila odborná psychologická pomoc, na obou stranách hranice jsou k dispozici univerzitní psychologové. Linec nabízí služby i v angličtině a umí poradit i třeba v případě, že potřebujete pomoci se rozhodnout o tom, jestli ve studiu vůbec chcete pokračovat a co dál. Obojí je hrazeno univerzitou!
== Přidejte si do studijního plánu ==
S předměty      navíc to je horší, něco se určitě zvládnout dá, ale lepší je se '''soustředit      na kurikulum''', které nedává úplně prostor pro přehazování předmětů. Určitě      fajn je si v prváku nebo v zimáku v druháku si vzít      základy programování v Pythonu (pokud neumíte – a nebojte, rozhodně      nejste sami), bude se hodit v letňáku v druháku a ve třeťáku.


== '''Kde potkat ostatní studenty''' ==
== '''Kde potkat ostatní studenty''' ==
V Linci doporučujeme si vzít nějaký '''tělocvik''', chodit do '''Learning Center''' nebo na MensaFest či jiné '''party pořádané kolejemi''', tam všude se pohybuje dost mladých lidí a jde se jednoduše seznámit. Taky je super si třeba udělat '''skupinky v programu''' a řešit nebo konzultovat spolu úkoly na fyziku, matiku a výpočty, je to větší zábava a rychleji to utíká.
'''Studijní materiály'''
'''Žádné fyzické učebnice nejsou potřeba''', buď se dají stáhnout nebo je poskytne i učitel. Všechny přednáškové prezentace jsou '''dostupné online'''.
Je dobré si udělat kontakt mezi staršími spolužáky, většinou mají staré materiály, které je fajn mít.


== '''Studijní materiály''' ==
== '''Studijní materiály''' ==


== '''Bakalářka''' ==
== '''Bakalářka''' ==
'''Bakalářky děláte dvě, nejsou ale stejně časově náročné.''' První děláte ve druháku v ČB, tam si hned v září/říjnu domluvíte mentora, podáte na studijní zadávací protokol a potom '''většinu roku docházíte do laborek'''. Dobrý tip je napsat bakalářku přes prázdniny mezi druhákem a třeťákem, protože ve třeťáku pak děláte druhou bakalářku v Linci. Ta je '''obecně kratší''', praktická část zabere tak 4-8 týdnů. Také tam na rozdíl od ČB není žádná tak oficiální obhajoba, většinou to odprezentujete na ústavu, na kterém jste bakalářku dělali. Výběr témat je široký a také se dostanete do opravdových laborek a vyzkoušíte si další věci. Pokud se bojíte psaní v angličtině nebo psaní prací obecně, v letňáku ve druháku je skvělý kurz '''Academic Writing,''' kde dostanete obecné osnovy, dobré tipy a celkově důležité informace, jak to má celé vypadat.


== '''Státnice''' ==
== '''Státnice''' ==
'''Státnice děláte jen v ČB,''' povinně z biochemie a buněčné + molekulární biologie + genetiky a pak si vybíráte z biologie rostlin nebo živočichů, biomedicíny, genomiky a proteomiky nebo mikrobiologie.


{{Šablona:Rozcestník_PřF}}
Obecně se vyplatí si dělat pořádné poznámky během druháku, protože pak se máte z čeho učit. Také je důležité si '''vzít z povinně volitelných předmětů ve druháku ty, ze kterých byste potom chtěli státnicovat,''' ať máte přehled, co se bude po Vás chtít. Na státnice jsou '''vypsané přesné okruhy otázek''', takže je možné se na ně dobře připravit.{{Šablona:Rozcestník_PřF}}

Verze z 16. 7. 2025, 21:56

Obor Biologická chemie (Biological Chemistry) je společný program mezi Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Johannes Kepler Universität v Linci. Studujete tedy dvě školy najednou, první rok je v Linci, druhý v Budějovicích a třetí je převážně v Linci. Oficiálně se máme vracet na druhou polovinu posledního semestru, tedy na půlku letňáku ve třeťáku, do ČB, pokud si ale stihnete udělat pár povinně volitelných předmětů už ve druháku, když jste v ČB, můžete celý třeťák strávit v Linci. Na konci tedy získáváte dva bakalářské diplomy, jeden z Jihočeské univerzity a jeden z Lince (JKU). Dobrá zpráva je, že kreditů potřebujete ale jen 180 (tedy standardní počet), protože co uděláte na jedné univerzitě si pak necháte uznat na té druhé a jen jedete dle kurikula, které je pro obě univerzity.

V Linci se nedělají státnice, takže tam to uzavřete tak, že uděláte všechny kredity, povinné kurzy a bakalářku. V ČB musíte udělat také bakalářku (tedy celkem dvě, jednu na každé škole), všechny kredity a kurzy + státnice. Státnice jsou z povinné z biochemie, genetiky a molekulární biologie + si vybíráte další předmět z možností daných fakultou (například biomedicína, mikrobiologie atd.).

Studium je hodně orientované na logické uvažování a laboratorní dovednosti, máme i hodně teoretických předmětů (jako třeba NMR, fyzika, chemické výpočty, fyzikální chemie atd.). V Budějovicích se vyučují předměty více propojené s biologií, zatímco v Linci je větší důraz na matematiku, chemickou teorii, fyziku a další „radosti“.

Předměty jsou obecně pevně rozdělené do jednotlivých semestrů a pro zachování vlastní zdravé mysli a posloupnosti studia výrazně doporučujeme jet opravdu dle kurikula. Není prostor vyjet ještě někam jinam na Erasmus nebo si hodně přehazovat předměty (aniž byste prodlužovali), protože hodně předmětů na sebe navazuje (tedy Vás nepustí třeba do laborek z analytiky, když nemáte kredity z laborek obecné chemie, atd).

Tip ceny zlata: na všechno se ptejte, hlídejte si předměty a hlavně nezapomínejte, že studujete na dvou univerzitách zároveň! Je hrozně snadné na to zapomínat, protože během semestru jste fyzicky na jedné univerzitě, nepřejíždíte v rámci týdnu. Vzhledem k tomu, že jsou ale univerzity dvě, a navíc ve dvou jiných zemích (což je mimochodem taky velká výhoda!), tak se samozřejmě v řadě věcích liší, jak už ve stylech učení a zkoušek, tak legislativně. Takže si to všechno hlídat, aby Vám někde něco neuteklo. Paní Trefná na Jihočeské univerzitě bude Váš nejdůležitější kontakt.

Celé studium je v angličtině (v Rakousku i v Česku), počítejte s tím, že pokud umíte německy, v Linci dávají možnost na zkouškách odpovídat německy (u ústní i na písemných nabízejí anglickou a německou verzi). V Čechách se někdy můžete nechat vyzkoušet ústně v češtině, ale jinak se jede angličtina a upřímně je to fajn, protože přepínat jazyky bude Váš denní chleba a mozek se z toho vaří pěkně, většina lidí proto přepne na angličtinu a jede už jen v ní. Pokud umíte německy, je to rozhodně výhoda, ale úplně v pohodě se dá celé studium i život v Rakousku zvládnout jenom s angličtinou.

Celý obor je hodně multikulturní, takže se těšte na nové přátele z Asie, Ameriky, Afriky či dalších koutů světa. Je to parádní možnost, jak si rozšířit obzory a udělat dlouhodobé kontakty.

Předměty, na které si dát pozor

Počítejte s tím, že většina předmětů je orientována na chemii a chemickou technologii; Linec biologii nedělá. V Čechách Vás zase budou směřovat víc do genetiky a medicíny. Ale studijní plán a nabízené předměty se momentálně intenzivně vyvíjí, takže se věci mohou změnit.

  • Jaký předmět je největší strašák a proč?
    • Předmětů, které by se daly označit za strašáky, je více, záleží na tom, co Vás baví a jestli máte mozek spíš na matiku nebo biologii/laborky. Organická chemie v prváku je celkem darda, na kterou se musí s klidnou hlavou a velkou přípravou, anorganická chemie Vás může nachytat na výjimkách (který vyučující Topf z nějakých důvodů miluje) a na záporných bodech za špatnou odpověď. Hodně lidí má problém s fyzikou 2, ale na tu se fakt dá naučit z příkladů, co se dělali na hodinách (nakonec to zvládnou skoro všichni). Standardně se bojuje s matikou, tam moc doporučujeme docházet na tutoriály a fakt ty příklady počítat, to se prostě musí nacvičit (to samé platí o chemických výpočtech). Fyzikální chemie ve třeťáku, je takové spojení všech těchto předmětů, ale pokud jste na to nekašlali, taky se to dá. Někdo bojuje s technickými předměty jako NMR či Omics, na všechno se dá ale si nějak zajít a na drtivou většinu jsou na obou univerzitách alespoň dva až tři pokusy, takže nemusíte jít vynervovaní, že to musí vyjít hned na poprvé. Navíc spousta lidí si dodělává nějaké resty z minulých let i v průběhu dalšího studia. Jen je potřeba si pohlídat ty předměty, na které navazují další (to se dá dobře ověřit právě v kurikulu – rozklikněte si detaily kurzů na příští semestry).
  • Z jakého předmětu se nejvíc vyhazuje?
    • Dřív se nejvíce vyhazovalo z botaniky, ale ta teď už není povinná. Takže zmíníme takovou tu klasiku: matika, chemické výpočty, organika. Je fajn si dát pozor na laborky, jsou zvládnutelné, spousta lidí je považuje za nejlepší část studia. Nepodceňujte ale přípravu na ně, zpracování protokolů a pak učení se na zkoušku z nich. Všechno se to dá zvládnout v pohodě, ale když Vám utečou kvůli nějaké blbosti, tak Vám to vyhodí časový posun ve studiu (pár lidí kvůli tomu muselo prodlužovat hned první rok).
  • Jaký předmět vyžaduje největší přípravu a co to obnáší?
    • Nejhorší na přípravu je asi organická chemie a pro někoho fyzika a chemické výpočty. V organické chemii prostě musíte našrotit všechny reakční mechanismy, vzorečky a NMR. Pro fyziku, matiku a výpočty někdo potřebuje prostě všechny ty příklady a tipy problémů projít víckrát, aby se to v hlavě udrželo a začalo to dávat smysl. Také je super si získat starší písemky, učitelé to sice hodně mění, ale je to skvělé na trénink nebo na to si udělat představu, na co se obvykle ptají.
  • Na jakého učitele si dát pozor a proč?
    • Celkově není asi žádný profesor, který by Vás vyloženě chtěl vyhodit, ale nejnáročnějsí jsou asi Topf, Schöfberger, Tůma, Novacek. Na doktorku Novacek v Linci fakt nezkoušejte žádné blbosti, je hodně přísná, ale naučí vše dobře a je ochotná vše vysvětlit do podrobností.
  • Jaká rada (rady) od staršího spolužáka ti byla během studia užitečná?
    • Pište si protokoly do laborek průběžně, hlavně v Linci je vrací kvůli relativním drobnostem a je lepší to odevzdat brzo, ať máte čas opravovat. Také si fakt dopředu pročtěte, o čem ten pokus je, v laborkách není moc času to vymýšlet na místě a v Linci se ptají na teorii i během pokusů (v Budějovicích je to už větší pohoda).
  • Máš nějaké tipy a triky na psaní esejí, seminárek, prezentací (myšleno zda jsou v rámci předmětů nějaké specifické požadavky, tak jak je nejjednodušeji splnit)
    • Eseje ani seminárky se většinou nepíšou, někteří profesoři chtějí hlavně prezentace, které se dají v pohodě zvládnout, je to spíš fajn na odlehčení přednášky.
    • Největší zátěž jsou protokoly v Linci, doporučujeme si pořádně přečíst požadavky, neodfláknout to, jinak to prostě budete předělávat. Sehnat si nějaké protokoly od starších lidí je must-have, profesoři něco obvykle změní, ale většina zůstává stejná. Tady asi nejlepší rada je to udělat poctivě, ale zas se z toho nehroutit, protože to byste nad tím strávili zbytek života.
  • Dá se nějak obecně říct, jak vypadají praktika? Jsou užitečný, zbytečně zdlouhavý... (opět konkrétní případ bude fajn)?
    • Laborky a cvičení jsou nejlepší část studia, více se seznámíte s učiteli a spolužáky, většinou až tam pochopíte, co se to vlastně děje na přednáškách. Hrozně doporučujeme chodit i na cvičení a tutoriály, většinou to učí Ph.D. nebo magisterští studenti a má to příjemnou a odlehčenou atmosféru.
    • Většina lidí si také chválí praktické části bakalářek, když si vyberete něco, co Vás zajímá, je to super zkušenost.

Tipy jak na studium

  • Nebojte se ozvat. Nejlépe jako kolektiv. Profesor dělá naschvály? Napište ÖH (Österreichische Hochschüler_innenchaft, v prvním roce Vám zařizují laboratorní pomůcky, pomohou Vám komunikovat s profesory...). Nejlepší je se do téhle organizace přímo zapojit, i když většina mluví jen německy. Stejně tak když něco rozbijete v laborce – napište ÖH, oni Vám zpětně vrátí peníze (nejdřív za to stejně musíte zaplatit sami). Na české straně jsou krizové kontakty hlavě garant programu Štěrba a paní referentka Trefná. Koleje v Linci si zařiďte hned co budete moct, rakouský systém je jiný než v ČR. V Rakousku jsou koleje soukromé nebo pod církvemi, takže berou ty, kteří se přihlásí dřív. Většina přihlášek se podává na jaře, ale když budete shánět až během léta/září, s trochou štěstí taky najdete, jen si už nebudete moci vybírat. Na stránkách JKU je seznam kolejí, tam se podívejte jako první. Toho, že jsou nějaké koleje vedeny církví se nebojte, veškeré náboženské aktivity jsou čistě dobrovolné a nikdo Vás do ničeho nutit nebo naopak diskriminovat nebude, jsou to prostě koleje jako každé jiné. V ČB jsou koleje od univerzity a Koleje Pedagog, sledujte stránky univerzity a včas si podejte přihlášku. Spousta studentů si na druhák také najde privát. Pokud jste se přihlásili přes JKU, máte možnost dostat Erasmus finanční podporu na druhák, pokud jste se přihlásili přes ČB, první semestr dostáváte finanční příspěvek od univerzity a pak si můžete také zažádat o Erasmus (ten můžete tedy mít, když jste v Linci, celkově max. 12 měsíců za studium). Kontaktujte Erasmus koordinátora na univerzitě, přes kterou jste se přihlásili a tam Vám už poradí (jsou tam všichni moc fajn!). Předem si ověřte, jaké máte pojištění a podmínky pro dlouhodobý pobyt v Rakousku a v Česku. Pokud jste občany EU, máte před sebou méně papírování, de facto se jen musíte nahlásit na úřadu a tím to končí. Je ale hodně fajn si všechno ohledně toho zjistit předem nebo hned po vstupu do země. V Rakousku Vám poradí na kolejích, místní správci s tím mají zkušenosti.
  • Pohlídejte si, které předměty na sobě závisí nebo na sebe navazují.
  • Hlídejte si počet kreditů, zvlášť v prvním semestru.
  • Spojte se hned v prvním semestru s kolegy z druhé strany hranice, z velké části je studium o skupinové práci; o vzájemné pomoci, psychické podpoře atd.
  • Rozmyslete si, jestli opravdu chcete dokončit studium v šesti semestrech. Na rozdíl od oficiálních dokumentů na to tohle studium není dělané. Když dáte všem profesorům vědět, tak se budou snažit Vám to umožnit, ale Vás to bude stát hodně energie. Každý rok to zvládne max 5 lidí ze začínajících více než 100.
  • Další důležitá věc. Nebojte se ozvat. Nejlépe jako kolektiv. Profesor dělá naschvály? Napište ÖH (Österreichische Hochschüler_innenchaft, v prvním roce Vám zařizují laboratorní pomůcky, pomohou Vám komunikovat s profesory...). Nejlepší je se do téhle organizace přímo zapojit, i když většina mluví jen německy. Stejně tak když něco rozbijete v laborce – napište ÖH, oni Vám zpětně vrátí peníze (nejdřív za to stejně musíte zaplatit sami).
  • Když se něco nedaří v Čechách, napište na studijní, máme tam úžasnou paní, pokud s ní budete jednat slušně, vynasnaží se najít řešení k Vašemu problému. Pokud se Vám překrývají předměty časově, je dobré napsat přímo profesorům, nebo v Čechách panu Štěrbovi.
  • Pokud by se Vám hodila odborná psychologická pomoc, na obou stranách hranice jsou k dispozici univerzitní psychologové. Linec nabízí služby i v angličtině a umí poradit i třeba v případě, že potřebujete pomoci se rozhodnout o tom, jestli ve studiu vůbec chcete pokračovat a co dál. Obojí je hrazeno univerzitou!

Přidejte si do studijního plánu

S předměty navíc to je horší, něco se určitě zvládnout dá, ale lepší je se soustředit na kurikulum, které nedává úplně prostor pro přehazování předmětů. Určitě fajn je si v prváku nebo v zimáku v druháku si vzít základy programování v Pythonu (pokud neumíte – a nebojte, rozhodně nejste sami), bude se hodit v letňáku v druháku a ve třeťáku.

Kde potkat ostatní studenty

V Linci doporučujeme si vzít nějaký tělocvik, chodit do Learning Center nebo na MensaFest či jiné party pořádané kolejemi, tam všude se pohybuje dost mladých lidí a jde se jednoduše seznámit. Taky je super si třeba udělat skupinky v programu a řešit nebo konzultovat spolu úkoly na fyziku, matiku a výpočty, je to větší zábava a rychleji to utíká.

Studijní materiály

Žádné fyzické učebnice nejsou potřeba, buď se dají stáhnout nebo je poskytne i učitel. Všechny přednáškové prezentace jsou dostupné online.

Je dobré si udělat kontakt mezi staršími spolužáky, většinou mají staré materiály, které je fajn mít.

Studijní materiály

Bakalářka

Bakalářky děláte dvě, nejsou ale stejně časově náročné. První děláte ve druháku v ČB, tam si hned v září/říjnu domluvíte mentora, podáte na studijní zadávací protokol a potom většinu roku docházíte do laborek. Dobrý tip je napsat bakalářku přes prázdniny mezi druhákem a třeťákem, protože ve třeťáku pak děláte druhou bakalářku v Linci. Ta je obecně kratší, praktická část zabere tak 4-8 týdnů. Také tam na rozdíl od ČB není žádná tak oficiální obhajoba, většinou to odprezentujete na ústavu, na kterém jste bakalářku dělali. Výběr témat je široký a také se dostanete do opravdových laborek a vyzkoušíte si další věci. Pokud se bojíte psaní v angličtině nebo psaní prací obecně, v letňáku ve druháku je skvělý kurz Academic Writing, kde dostanete obecné osnovy, dobré tipy a celkově důležité informace, jak to má celé vypadat.

Státnice

Státnice děláte jen v ČB, povinně z biochemie a buněčné + molekulární biologie + genetiky a pak si vybíráte z biologie rostlin nebo živočichů, biomedicíny, genomiky a proteomiky nebo mikrobiologie.

Obecně se vyplatí si dělat pořádné poznámky během druháku, protože pak se máte z čeho učit. Také je důležité si vzít z povinně volitelných předmětů ve druháku ty, ze kterých byste potom chtěli státnicovat, ať máte přehled, co se bude po Vás chtít. Na státnice jsou vypsané přesné okruhy otázek, takže je možné se na ně dobře připravit.= Rozcestník =