PřF:Přírodovědecká fakulta/Studentský život/Pivovary Jihočeského kraje

Z Wiki JU
Verze z 3. 9. 2024, 11:54, kterou vytvořil Peckot02 (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Jižní Čechy neoplývají na rozdíl od Jižní Moravy výslunnými svahy a teplým klimatem obecně. Výsledkem je, že vinné révě se tu zrovna dvakrát nedaří a tak se Jihočeši vždy orientovali raději pivním směrem, což platí jak pro produkci, tak především pro spotřebu. Pivovarů je proto v Jižních Čechách rozeseto mnoho. Najdou se zde velké, menší i docela maličké, chutí svých produktů velmi pestré. Prostě je co objevovat a každý si něco najde. Následující přehled poskytuje výběr těch pro nás nejdůležitějších či nejoblíbenějších pivovarů. Nejlepší názor na jednotlivé produkty si každý udělá po vlastní konzumaci sám, nebojte se, příležitostí se během studia najde vskutku dosti

Kam na pivo

S touto kapitolou se z pochopitelných důvodů úzce pojí kapitola Hospůdky, restaurace, kavárny, čajovny a další občerstvení.

Největším a nejznámějším pivovarem jižních Čech je státem vlastněný Budějovický Budvar. Mimochodem je to jediná státní firma, která je dlouhodobě v zisku. Tím nejslabším budvařím produktem, a to jak obsahem alkoholu, tak i chuťově, je Pardál. Tohle komerční europivo vymysleli v pivovaru jako konkurenci k ještě komerčnějšímu Gambrinusu, a protože se snažili, povedlo se jim dosáhnout… stejné (ne)chuťové úrovně. Jedenáctková verze Pardál Echt je to samé v bledě modrém. Klasická budvaří desítka je typicky desítková, spíš na žízeň než na chuť. Dvanáctka je chuťově o něco lepší, ale zas ne o tolik o kolik je dražší. Nejlepší, co v Budvaru stvořili, je Kroužkovaný ležák, lidově „Kroužek“. Vyrábí se tak, že se do hotového piva přidá nová kultura kvasinek, takže dochází k dokvašování ještě v sudu, což má dodávat pivu lepší říz a chuť. V podstatě je to takové trochu sofistikovanější kvasnicové pivo. Samozřejmě nesmí chybět ani tmavý Budvar. Nejnovějším hitem je Budvar 33, který si můžete dát třeba i v Kampě a který není taky úplně špatný. Všeobecně se traduje, že po konzumaci Budvaru bolí hlava, ale to vás po 10 půllitrech bude stejně bolet i z vody  Budějovický Budvar se v současné době snaží také rozvíjet spolupráci s minipivovary a občas z toho vznikne i nějaký ten zajímavý zlatavý mok, více info o této spolupráci třeba na Instagramu létajícího sládka Aleše Dvořáka.

Druhým budějckým pivovarem je menší, ale o 100 let starší Samson, původní pivovar českobudějovického měšťanstva (odtud též název „B. B.“ nebo Bébéčko, Budweiser Bürgerbrau), dnes v soukromých rukou. Vaří desítku, jedenáctku, dvanáctku a pšeničné i nefiltr, všechny o něco chutnější i levnější než obdobná piva z Budvaru. Ochutnat se dá přímo v pivovarské zahradě poblíž Malého jezu na Malši, nebo třeba U Nezmara.

Co je teda ten Budvajzr? Jistě jste v médiích postřehli věčné soudní spory o značku Budweiser a desítky jejích obměn. Ve většině Evropy jich valnou část vlastní jeden nebo druhý českobudějovický pivovar. V Americe je to název oblíbených, nepříliš kvalitních produktů obřího pivovaru Anheuser-Busch. Spory o právo používat tuto značku se táhnou téměř 100 let. Za všemi problémy stojí kvalita českého a nekvalita amerického piva. Už v druhé polovině 19. století se z Budějic vyváželo za velkou louži kvalitní a věhlasné pivo Budweiser. A protože Američané nebyli schopni vyrobit nic srovnatelného, našli se dva podnikavci (ke všemu německého původu), kteří se chtěli na slávě českého piva přiživit, a tak si jednoduše vypůjčili jeho název a pak se tvářili, že je jejich. A tím to všechno začalo. Aktuální stav je ten, že Anheuser-Busch koupil od majitele Samsona jeho práva na značku Budweiser Bier (ale pivovar ne), aby si tak vylepšil svoje postavení ve sporech s Budvarem, které většinou prohrává. Prostě i to pivo je vysoká hra...

Dalším jihočeským pivovarem hojně zastoupeným v budějckých hospodách je Platan z Protivína. Již jeho jméno zní libě uším biologovým a to samé lze říct o působení nápoje na chuťové buňky nejen biologů, i když v porovnání s jinými pivy se to protivínské vyznačuje nižší hořkostí. V Budějcích je nejčastěji k dostání jedenáctka, pestřejší výběr pak mají v Hostinci u Černého koníčka (poblíž zastávky U Koníčka).  

Kvalitní piva vaří i třeboňský pivovar Regent, a přestože do Třeboně je to z Budějc, co by kamenem dohodil, točený Regent se tu dá sehnat jen občas v KMP. Takže, kdo se nespokojí s lahvovým ze supermarketu, může vyrazit přímo do Třeboně, v pivovarské restauraci mají i výborný kvasnicový ležák.

V Českém Krumlově se dříve vařilo pivo Eggenberg pojmenované podle tamního šlechtického rodu, který ho v 17. století vlastnil. V prostorách tohoto zaniklého pivovaru dnes sídlí Historický pivovar Český Krumlov, který prodává dobrá piva s názvem Krumlov. Bohužel výskyt v Budějcích je podobný výskytu Regenta, takže až vyrazíte na výlet za historickými památkami Českého Krumlova, navštivte také místní restauraci.

Až ve Strakonicích sídlí pivovar Dudák. Kdysi se tradovaly pověsti o střevních potížích způsobených konzumací tohoto piva (Dej si Nektar, pos.reš pole hektar), ale už se polepšili a strakonické pivo lze s klidem doporučit ke konzumaci v obvyklém množství. Na dvanáctku Dudáka se dá v Budějcích spolehlivě zajít třeba do Železné Panny.

Podobně jako celé naší vlasti, ani našemu kraji se nevyhnul boom minipivovarů (a to je tedy velmi dobře). Ty mají oproti svým větším bratříčkům výhodu, že pivo se zde vaří z lásky k pivu a ne k penězům (většinou). Nevýhodou je, že své pivo čepují často pouze ve vlastní restauraci. Ale i to se mění a pokud si chcete zpříjemňovat pivními speciály každodenní život, nejenom vyrážet na tematické výlety, zavítejte do hospod a barů specializovaných na minipivovary - KMP – Klubu Malých Pivovarů nebo Žíznivá Gumovka. Jejich produkty se dají také koupit v lahvi, ať už ve zmiňovaných hospodách, nebo třeba v Pivokrámu v České ulici. Také nezapomeňme na hojné pivní slavnosti. Nejlepší jihočeské se konají každoročně začátkem února v Táboře a začátkem června na výstavišti v Budějcích, přehlídka budějckých pivovarů se pak koná v srpnu na Sokoláku. Na prvních dvou akcích se najdou opravdu kvalitní pivní kousky nejen z Čech, ale i ze světa.

U minipivovarů je potřeba začít truskovickým pivovarem Hulvát, za kterým mimo jiné stojí uchechtaný Marek Bastl (ta osoba na fotkách, ano, Mára je mimo jiné i terénní biolog). Hulvát je balzámem nejen pro mozek, ale i pro chuťové pohárky. Dát si ho můžete jak na tradičním Vánočním večírku nebo koncertech Šukasu, tak v Široku nebo Kabinetu CB.

Nejbližší minipivovar Krajinská 27 naleznete v ulici (to je hádanka) poblíž náměstí. Jedná se o „lepší“ podnik, čemuž odpovídá kvalita piva. Nedaleko, v České, se nachází podnik Singer Pub se svým minipivovarem Beeránek. Na Piaristickém náměstí stojí zrekonstruovaná budova solnice se stejnojmennou restaurací. Pivo v ní se bere z potrubí vedoucím pod náměstím a Hroznovou ulicí, protože jej vaří v pivovaru Solnice pár desítek metrů od čepu. Minipivovar Kněžínek najdete u Haklových Dvorů. Od fakulty k němu dojedete na kole asi za půl hodiny, popř. za dobu o cca hodinu delší sem dojdete pěšky. Navíc to můžete vzít přes Vrbenské rybníky, takže výlet jako vyšitý. Poněkud dál, směrem na SZ je pak pivovarský dvůr Zvíkov, který se nachází v blízkosti známého hradu a nabízí pestrou škálu kvalitních piv. Od jedenáctky po čtrnáctku, světlé, tmavé, pšeničné, malinové a dokonce 26°! Cestou na Zvíkov můžete také navštívit pivovar Lipan v Dražíči, který nabízí vícero druhů chutných piv. Kvalitní pivo nabízí i minipivovar Jakub ve Vyšším Brodě. Cestou tam se můžete zastavit v českokrumlovském, respektive mirkovickém minipivovaru Glokner na Svachovce. V opevněném městys Žumberk poblíž Nových Hradů narazíte na stejnojmenný pivovárečný podnik. Pokud se vydáte z Budějc ještě dále na východ (Moldávie začíná za Třeboní, podle Třeboňáků za Hradcem), můžete narazit na minipivovary v Jindřichově Hradci (např. Pánů z Růže) a o kus dál na pivovar Grasel v Českém Rudolci. Na hranicích s Vysočinou pak naleznete zapadlou, zato pivovařící vesnici Popelín. Pokud vyrazíte do hvozdů šumavských, pak vás jistě zlákají k návštěvě pivovárky ve Vimperku (Šumavský pivovar) a v konopných lázních ve Volarech (Městský pivovar Volary), kde můžete i dobře pojíst něco místní zvěřiny a kraviny/voloviny, co se ještě včera prohánělo po pastvě. Za zmínku stojí i prachatický pivovar. Cukroví k pivu? V pekárně a minipivovaru na Kvildě to ani jinak nejde. Těžko říct, zda je tady lepší pivo, nebo slaďour jménem povidloň. O pár kilometrů dále, již v kraji plzeňském si pak dáte pivo v modravském Lyeru. Oblíbeným minipivovarem jsou Jílovice, které se nacházejí poblíž Trhových Svinů. Další jihočeský minipivovar se pak nalézá v Chotovinách, cca 10 km od Tábora. Za zmínku pak stojí oficiálně v Litvínovících sídlící „létající“ (tj. nemající vlastní zařízení, ale využívající volné kapacity jiných) pivovar Malt. Známým pivovarem je určitě i ten z Kamenice nad Lipou, jejichž pivo si v Budějcích můžete dát třeba v Široku nebo taky na vrcholku Kletě.

Závěrem lze jen dodat, abyste při objevování pivních chutí nezapomněli, že půlku chuti piva dělá hospodský. Takže se neunáhlete a nezatracujte nějaké pivo jen proto, že se k němu v hospodě neumí chovat. Pivu zdar!= Rozcestník =