PřF:Přírodovědecká fakulta/Studium/Jak vyrazit do světa

Z Wiki JU

Celá řada informací o tom "jak ven" se nachází v univerzitním Průvodci pro studenty, kteří chtějí vyjet do zahraničí.

Naše tipy jsme pro vás sepsali níže.

  • V první řadě SE NEBOJ.
  • Vzápětí si rozmysli, zda chceš jet studovat, na stáž, na pracovní pobyt nebo na konferenci ve svém oboru. Od toho se bude totiž odvíjet velká většina dalších zařizování.
  • A za třetí se soustřeď na jazyk. Znalost si v zahraničí zpravidla zlepšíš, ale pokud tě čeká výuka nebo práce v angličtině, možná ti nebude stačit “How you doin'?”

No a jak teda na to?

Studenti mají obvykle dva různé přístupy:

a) víš kam chceš a potřebuješ pomoc se zařizováním

Zajdi rovnou za referentkou pro zahraniční vztahy Mgr. Barborou Okosy.

b) ještě nevíš kam chceš a pátráš po možnostech

Dobré je začít třeba na webu univerzity v sekci Mezinárodní spolupráce případně na fakultních stránkách v oddělení Zahraniční pobyty, Nabídka zahraničních stáží nebo Rozvoj a zahraničí.

Zjisti si deadliny a všechny nutné podmínky - ať již jde o poslání posteru na konferenci nebo podání žádostí, přihlášek atd. Pozor, např. pro Erasmus bývají uzávěrky přihlášek do konce ledna na celý další akademický rok. Obvykle pak bývá ještě jeden doplňkový termín. Až si vybereš, klíčovou osobou pro tebe bude také referentka Mgr. Barbora Okosy.

Studium

Erasmus

Chcete-li vyzkoušet studium v zahraničí, je váš výběr (víceméně) omezen na spřátelené univerzity, se kterými máme sepsanou bilaterální smlouvu. Jejich seznam se mění, stejně jako jeho umístění na fakultním webu. Seznam najdete zde.

Až si vyberete, vyhledejte naši fakultní koordinátorku, a poproste ji, zda vás zkontaktuje s někým, kdo už na dané univerzitě byl. Tak opravdu zjistíte nejlepší informace, přestože jsou naše zkušenosti nepřenositelné a každý má z Erasmu jiné zážitky, jsou věci, které na internetu prostě nenajdete.

Není-li vaše vytoužená země/město na seznamu bilaterálních smluv, můžete pátrat na vlastní pěst a zkusit se s referentkou domluvit, zda by to nešlo zařídit. Zkušenost ale praví, že byrokracie vládne světu a zařizování je na dlouhé lokte.

Další postup s vámi bude konzultovat paní referentka, ale probíhá to ve zkratce zhruba takto:

Začnete se ucházet o účast na Erasmu ve vaší vysněné zemi (řekneme vám tajemství - o místa není úplně rvačka). Až vám to fakulta schválí, tak pošlete přihlášku (a někdy i jazykové certifikáty*) na vybranou univerzitu, počkáte na rozhodnutí o přijetí. Mezitím si prostudujte pečlivě jejich studijní řád, rozvrh a seznam nabízených kurzů za hranicemi domoviny. Vyplníte si předem seznam předmětů, které chcete během svého pobytu absolvovat, tzv. learning agreement.

Podstoupíte jazykový test, který slouží pro orientační ověření vaší vstupní úrovně komunikovat v cizím jazyce před odjezdem (totéž uděláte po návratu a výsledek je porovnán). Je to formalita, nic co by vám překazilo účast. Přinejhorším dostanete přístup do online kurzu, kde se budete moci v jazyce dobrovolně vylepšovat. Pak vám na rektorátu vystaví účastnickou smlouvu a dostanete studijní stipendium. Na studijním oddělení se zeptáte, co si máte po dobu své nepřítomnosti zapsat do STAGu. Včas si najdete bydlení, koupíte si letenky či jízdenky. Ani se nenadějete a jste fuč a začínáte chodit na kurzy na zahraniční univerzitě. Ruku na srdce - je s tím dost papírování, ale dá se to zvládnout a rozhodně to stojí za to!

Univerzita, která vás přijímá, často žádá potvrzení vaší schopnosti mluvit anglicky, a to nejčastěji výsledky mezinárodně uznávané zkoušky TOEIC nebo TOEFL (spíše pro magistry). Stačit vám však bude i naše Bakalářská zkouška z angličtiny. Více o nich najdete tady: https://www.prf.jcu.cz/cz/fakulta/katedry/oddeleni-jazyku/pro-studenty/popis-jazykovych-kurzu Pokud je nemáte a nestíháte si je udělat, nezoufejte. Někdy postačí, když si sepíšete seznam absolvovaných angličtin a necháte si je od šéfky jazykového oddělení Mgr. Pavlínové potvrdit spolu s větičkou o tom, že se prostě domluvíte. Po příjezdu na zahraniční univerzitu se obvykle konají rozřazovací jazykové testy (online), a pokud na tom nebudete úplně dobře, doporučí vám nepovinný jazykový kurz (online).

Kde na to vzít?

Jedete-li na stáž či studium pod záštitou programu Erasmus+, dostanete na každý měsíc určitou sumu, která v sobě zohledňuje mimo jiné i to, jak je v dané zemi draho. Tato částka se rok od roku zvyšuje, aktuální tabulku najdete na webu JU - finanční podmínky. Zpravidla je suma vyplacena najednou a to před odjezdem. Nečekejte, že vám toto stipendium zaplatí celý pobyt. Ve většině případů musíte do cesty vložit svoje úspory (nebo si na místě přivydělávat) - no a samozřejmě čím severněji a západněji se vydáte, tím hlouběji do kapsy budete muset sáhnout. Rozhodně se ale tímto nenechte odradit, protože výjezd za hranice vás zase v jiných směrech jistojistě obohatí.

Dál vás určitě zajímá, kdy budete v zahraničí začínat, jak budou zorganizované kurzy, co zkoušky, kde budete bydlet. Bohužel na toto není univerzální recept. Každá univerzita to má jinak, ale jakmile budete mít z obou stran potvrzenou smlouvu, je jejich povinností se o vás postarat a zaslat vám potřebné informace.

Nesmíme ještě opomenout, že i po návratu vás čeká pár povinností, hlavně odevzdání závěrečné zprávy, uznávání kreditů, vyplnění jazykového testu a dotazníků ohledně průběhu pobytu. A taky vyprávění vašich neopakovatelných příběhů všem kamarádům a rodině. Přejeme hodně štěstí a zážitků.

A uznaj mi to? Musim pak prodlužovat?

Uznávání absolvovaných předmětů závisí na jejich sylabu, resp. jestli je jejich zahraniční sylabus ekvivalentní k našemu na PřF. Pokud si na zahraniční univerzitě zapíšete předměty, které jsou podobné našim, po návratu napíšete žádost o uznání těchto kurzů. Ke každému budete potřebovat souhlas garanta kurzu na naší fakultě a obvykle s tím nebývá problém. Některé univerzity mají ale takovou nabídku předmětů, že mezi nimi nenaleznete žádné, které by odpovídaly těm v našem STAGu. Pak si ze studijního pobytu přivezete kredity - a ty jsou vám uznány vždy.

Pokud jedete na studijní pobyt a zameškáte tak výuku v ČR, neznamená to nutně, že budete muset prodlužovat. Když si dobře sestavíte rozvrh, můžete během ostatních semestrů splnit své předměty a Erasmus vám to nerozhodí. Pravdou ale je, že si většina navrátivších Erasmáků dá pak půlrok/rok navíc.

Jo a na Erasmus+ můžete vyrazit i jako absolvent, nutné je však zažádat si o pobyt ještě v době studia.

Zajímavou alternativou k programu Erasmus+ je např. výměnný program CEEPUS, kterého se účastní země střední a jižní Evropy (Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Moldavsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko. Spolupracují také univerzity Priština, Prizren a Peja v Kosovu).

Stáž

Stáž je to pravé ořechové pro ty, kteří nechtějí v zahraničí studovat, ale chtějí pracovat na projektu (nejčastěji na vlastní bakalářce, diplomce či dizertaci) ve výzkumném institutu, podniku nebo jiné organizaci.  S výběrem vám nejlépe pomůže váš školitel. Stáže jsou opět většinou zajišťovány přes program Erasmus+ (Evropa a východní destinace), existují však i další programy – AIESEC, Fullbright, ... Na stáž také dostanete stipendium, které je obvykle vyšší než stipendium na studium, a někdy navíc obdržíte plat od vybrané instituce.

Stáž je vhodná i pro ty, kteří si chtějí rozšířit obzory v jiném oboru, než kterému se věnují v rámci svého studia v Česku. Pokud máte vysněnou firmu nebo instituci, můžete zkusit napsat mail, zda-li nenabízí pozice pro internisty. Například start-upové firmy obvykle rády přijímají neplacenou pracovní sílu. V případě, že nemáte přesnou představu, zkuste zabrouzdat například v erasmácké databázi a třeba si zde najdete to svoje.

Pokud se rozhodnete vyrazit na stáž namísto studijního pobytu, počítejte také s tím, že nebudete moct využívat studentské výhody jako například návštěvu menzy, členství ve studentském klubu či možnosti ubytování na koleji. Zato získáte nové profesní zkušenosti, kontakty a když budete mít štěstí tak třeba i pracovní pozici.

Konference

Na konferenci nejčastěji ve svém oboru můžete vyrazit nejen za humna, ale klidně přes oceán. Obvykle tam lidi jezdí prezentovat své vědecké výsledky, ukazovat hezké postery, někdy i třeba jen na kukačku. To ale záleží především na tom, co budete dělat, jak se o to budete aktivně zajímat a jakého si vyberete školitele. Konference většinou nemusíte plánovat tolik dopředu a většinou s impulsem přijde školitel (výjimka ovšem potvrzuje pravidlo). Na financování se nejčastěji využívají granty školitele. Po domluvě vám formou kompenzačního stipendia uhradí užitečné výjezdy.

Exkurze

Také řada exkurzí se koná v zahraničí (mezioborovka, letní škola Soil and Water, alpská botanika či zoologie, ...). Jejich komplexní přehled naleznete v samostatné sekci Exkurze.

Důležitá poznámka

Informace o možnostech vycestovat do zahraničí v této kapitole rozhodně nejsou vyčerpávající. Existují tisíce programů, které můžete využít. Nebojte se do světa vyrazit třeba i dobrovolničit nebo pracovat. Žijeme ve světě možností, stačí po nich skočit. Při hledání můžete checknout třeba Dům zahraniční spolupráce - www.dzs.cz, vyjed.cz, a nezapomeňme na weby www.dobrovolnik.cz, www.inexsda.cz, www.workaway.info, wwoof.cz,...

Jisté je, že všechny zahraniční zkušenosti vám budou přínosem a budete z nich dlouho čerpat. Využijme toho, že jsme studenti a svět je nám otevřen!

Rozcestník


Citováno z „https://wiki.jcu.cz/index.php?title=PřF:Přírodovědecká_fakulta/Studium/Jak_vyrazit_do_světa&oldid=4642“